DISKUZE

Diskuze

Filmové putování po krásách české vlasti: Ke Křivoklátu je cesta dlouhá, jak se zpívá, ale to filmaře neodradilo

Křivoklát se stal oblíbeným hradem jak pro české, tak i zahraniční filmaře. První záznamy o návštěvě filmařů sahají až do roku 1956, kdy zde režisér Václav Krška točil dnes už zapomenutý film Dalibor, což byla adaptace známé opery Bedřicha Smetany. A od té doby je Křivoklát velkým lákadlem.

Zpět na celý článek

Filmové putování po krásách české vlasti: Ke Křivoklátu je cesta dlouhá, jak se zpívá, ale to filmaře neodradilo

Zpět na celý článek

Shrnutí článku: Filmové putování po krásách české vlasti: Ke Křivoklátu je cesta dlouhá, jak se zpívá, ale to filmaře neodradilo

Kde se nachází hrad Křivoklát a jaký má historický význam?

Hrad Křivoklát se nachází ve stejnojmenném městysu nedaleko Rakovníka ve Středočeském kraji. Je to jeden z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století a byl svědkem mnoha zásadních událostí v našich dějinách.

Od kdy se na Křivoklátě natáčí a co na něm filmaře láká?

Filmaři hrad navštěvují už od roku 1956, kdy zde Václav Krška natočil film Dalibor. Láká je hradní kaple, sály s uměleckými předměty, knihovna s 52 tisíci svazky, proslulé vězení a impozantní věž, stejně jako dobrá dostupnost z hlavního města.

Které populární české filmy a pohádky byly natočeny na Křivoklátě?

Na Křivoklátě se natáčely oblíbené české filmy jako Slasti Otce vlasti nebo Spanilá jízda. Také zde vznikly scény pro známé pohádky, například Dívka na koštěti, Jak se budí princezny, Honza málem králem, Tři veteráni, Sůl nad zlato a Anděl Páně.

Jaké zahraniční filmové produkce využily hrad Křivoklát jako kulisy?

Hrad Křivoklát posloužil jako kulisa i pro mezinárodní produkce. Natáčely se zde scény pro filmy Wanted, koprodukční snímek Bathory (jako transylvánské sídlo), Kletbu bratří Grimmů a objevil se i v Červeném bedrníkovi.

Kdo v minulosti hrad Křivoklát vlastnil a kdy přešel do majetku státu?

Hrad byl sídlem českých knížat a králů, pobýval zde například Karel IV. Po několika požárech a období, kdy sloužil jako vězení, ho v 19. století opravili Fürstenberkové. V roce 1929 ho Max Egon II. Fürstenberk prodal Československé republice, čímž přešel do majetku státu.