Filmy, které pokazily největší herecké hvězdy
Quentin Tarantino v „Pulp Fiction“ a „Nespoutaném Djangovi“
V dnešní době ví každý, kdo miluje filmy, kdo je Quentin Tarantino. Debutoval s filmem „Gauneři“ a pokračoval v režírování nejpopulárnějších filmů všech dob (Pulp Fiction, Kill Bill, Hanebný pancharti, Django).
O Tarantinovi je však známé, že se někdy bez dobrého důvodu vrhl do svých vlastních filmů, a nikde to nebylo rušivější než v Pulp Fiction a Djangovi. Ať už příležitostně chrlí rasistické nadávky na Samuela L. Jacksona v Pulp Fiction nebo když se pokouší o příšerný australský přízvuk v Djangovi, Tarantinovo herectví je v jinak vynikajících filmech známé jako jedna z těch méně kvalitních záležitostí.
Sofia Copollaová ve filmu „Kmotr 3“
Není snadné vytvořit zbytečné pokračování jiného pokračování, zvláště, když bylo i první pokračování zhruba stejně úspěšné jako originál. Ale to se právě stalo v roce 1990, kdy byl produkován „Kmotr 3“. Francis Ford Coppola a Al Pacino se vrátili, aby dokončili příběh Michaela Corleoneho.
Zatímco film byl docela dobře přijat (i když ani zdaleka nebyl tak úspěšný jako první dvě části), jedna věc, která se nejvíce nelíbila, byla Sofia Coppolaová jako Mary Corleone. Coppolaová, která hrála bez inspirace a neměla žádnou chemii se svým domnělým milostným zájmem, byla označována jako největší slabost tohoto filmu.
Forest Whitaker – ve snímku „Rogue One“
Rogue One se zaměřuje na skupinu vojáků, kteří najdou informace, jak vyhodit do povětří Hvězdu smrti. Se souborem herců zaměřených pouze na tuto jedinou, ale důležitou misi, je film prvním spin-off filmem Hvězdných válek po akvizici společnosti Lucasfilm společností Disney a ukázal se jako obrovský úspěch.
Film však není bezchybný a jeden z jeho největších problémů přichází v podobě herce Foresta Whitakera. Zatímco film dokáže snadno ospravedlnit jiné postavy, Whitakerův výkon je bizarní, jeho hlas je těžko srozumitelný a jeho postava je zcela nedostatečně využívána. V podstatě se tu a tam objeví a pak se zase nesmyslně vytratí. Lze snadno tvrdit, že ani nemusel existovat, zvláště, když jeho doba strávená na obrazovce byla minimální.
Zdroj: