Toto jsou 3 nejúspěšnější české filmy za posledních 5 let podle ČSFD. Třetí nezná téměř nikdo

Toto jsou 3 nejúspěšnější české filmy za posledních 5 let podle ČSFD. Třetí nezná téměř nikdo

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Máme pro vás trojici, která stojí na stupních vítězů. Tři nejlepší české filmy za posledních pět let. Jeden z nich je navíc docela čerstvý. Jeden možná navíc vůbec neznáte.
Obsah článku
  1. Vlny (2024)
  2. Zátopek (2021) 
  3. Jednotka intenzivního života (2021)

Podíváme se o čem jsou a proč je dobré je vidět. Tyhle filmy rozhodně nepatří na chvost zájmu.

Vlny (2024)

Dobový film Vlny (2024) režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

Film je ohodnocen 84 % a důvody, proč se na něj podívat? 
Skvělá výprava, oblečení, retro atmosféra dokreslují příběh, který se prostě povedl jako po filmařské, tak scenaristické straně. Hraje v něm současná herecká špička. Vzdává skutečnou poctu poctivé dobové novinařině, lidé často chválí autentičnost příběhu. Překvapením byl i Jiří Mádl v roli režiséra i scenáristy, zraje jako víno.

Film obecně hodnotí jako něco, co by se kvalitou blíží excelentním evropským filmům.

TIP: Tatiana Pauhoufová prý nikdy nebyla tak sexy jako právě ve Vlnách.

Zátopek (2021) 

Přezdívali mu „česká lokomotiva“. Emil Zátopek, držitel osmnácti světových rekordů, se nejvíce proslavil na Olympijských hrách v Helsinkách, kde vyhrál tři zlaté medaile. Tento úspěch dosud nikdo nepokořil a odborníci pochybují, že se to kdy komu podaří. Velkolepý příběh Emila Zátopka ožívá ve vzpomínkách jeho blízkých, přátel a soupeřů. V roce 1968 navštěvuje Zátopka australský běžec Ron Clarke. Prostřednictvím jejich dialogů se přenášíme do minulosti a sledujeme, jak se v Emilovi probouzí vášeň k běhu, jeho první úspěch na Mistrovství spojeneckých armád v Berlíně, setkání s budoucí ženou Danou, ale také narůstající tlak komunistického režimu.

Znovu se noříme do minulosti a se 78 %  se dotýkáme velmi vydařeného díla, herecké výkony i filmařina na dokonalé úrovni. Vyšperkované a blíží se ideálnímu filmu, byť někteří mu vyčítají prvoplánovou líbivost, kterou třeba u Vln nenajdete. Film z velké části mapuje tehdejší životní styl a myšlení lidí. Možná mohl být emočně propracovanější a temnější, ale hodnocení už záleží na každém divákovi.  Brilantnost filmu dotváří i fakt, že některé rekvizity byly vyráběny zpětně jako věrné kopie skutečných předmětů ze života Zátopkových, například svatební pozvánka, pivní podtácek, olympijské medaile nebo specifické koště v domácnosti. 

Jednotka intenzivního života (2021)

Lékaři Ondřej a Kateřina se při své práci často dotýkají nedotknutelného. Průkopníci české nemocniční paliativní péče otevírají v celovečerním dokumentu témata, která z našich životů v podstatě zmizela. V prostředí robotické medicíny a zbožštělých bílých plášťů, orientujících se na nemoc jako takovou, se do středu jejich pozornosti vrací člověk. V intimních rozhovorech lékaři se svými pacienty hledají odpovědi na otázku, na niž se v nemocnicích, kde život končí pro 60-70 % české společnosti, bohužel zapomíná: „Jak žít dobrý život s nemocí?“ Režisérka Adéla Komrzý v průběhu tří let dokumentovala Oddělení paliativní péče ve VFN na Karlově náměstí v Praze. To vzniklo jako pilotní projekt, jenž má sloužit jako modelový příklad ostatním nemocnicím. Tým odborníků pomáhá pacientům nalézt řešení a učinit rozhodnutí, které pro ně v době nekonečných možností umělého prodlužování života může být dobré. Protože život neznamená jen to, že srdce bije a plíce dýchají…

Je to dokument a má 84 % hodnocení na csfd. Alternativní snímek je nevhodný pro děti do 12 let, protože otvírá velmi ožehavá témata. Pak už záleží na životních zkušenostech každého diváka, jestli ho film skutečně odrovná, nebo spíše nezasáhne. Jako dokonalá sonda mezi lékaře je to však dokonalé a to bylo to, co diváci ocenili. Navíc téma, které bude stále aktuálnější. Pokud milujete filozofování a syrové zobrazení konce života, pak tohle zkuste. Nic, co by přesněji odráželo skutečnost, prý na filmovém poli není. 

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře