Všechny lásky krásky Terezy Kostkové. Jak to má s muži aktuálně?

Nevydařené manželství

Tereza Kostková se v roce 2006 provdala za divadelního režiséra a ředitele Divadla pod Palmovkou Petra Kracika. O osmnáct let starší Kracik byl už předtím dvakrát ženatý a nakonec nevyšlo ani jeho třetí manželství s Terezou. Ještě předtím, než bylo manželství v roce 2016 rozvedeno, se však páru narodil syn Antonín.

Důvodem k rozvodu prý nebyl nikdo třetí, a to ani na jedné straně. Pár si už tři roky před rozvodem prošel manželskou krizí. V té době se spekulovalo o Kracikově nevěře.

Tereza o konci vztahu řekla:

Oba nás s Petrem rozchod bolel a oba jsme chtěli, aby nebolel našeho Toníka. To, co bylo mezi námi, nesouviselo s naším rodičovstvím.

Intimní svatba dva roky po rozvodu

Dva roky po rozvodu se Tereza Kostková znovu vdávala. Tajně si brala herce a režiséra Jakuba Nvotu a nechala si změnit jméno na Tereza Nvotová Kostková. Na sociálních sítích Divadla v Rytířské si fanoušci s odstupem času mohli přečíst:

Kdo by to byl řekl, že první setkání Terezy Kostkové a režiséra Jakuba Nvoty ve hře Můj nejlepší kamarád bude tak osudové. Terezko a Jakube, moc gratulujeme k vaší svatbě a přejeme spoustu radostných let a ať jste šťastní.

Tereza se ke svatbě dlouho nechtěla vyjadřovat, ale nakonec uvedla:

My to netajili, že to nesmí nikdo říct. Jen jsme tam nikoho nevolali. A v tom je ten rozdíl. Mě se nemusí nikdo ptát. Provdala jsem se, není to nic tajného. Mám jen svůj svět a ráda ho tak držím. To je vlastně celé.

Syn Terezy Kostkové

Syn Terezy Kostkové Antonín Kracik vloni oslavil osmnácté narozeniny a odstěhoval se od své matky. Jeho slavný dědeček Petr Kostka a babička Carmen Mayerová prozradili, že si vnuk přeje bydlet u nich.

A co Antonín dělá? Má za sebou několik drobných hereckých zkušeností (například ve filmu Ženy v běhu), ale více ho láká spíše režie než herectví.Tereza o svém synovi řekla:

Ale on celoživotně - od malička - velmi směřuje k filmové režii a autorství. Hodně píše. Našel si svou cestu, takže uvidíme. I když na jevišti to také zná, jezdil na různé dětské divadelní tábory a to divadlo ho samozřejmě lízlo, ne že ne. Ale to je přirozené, každého to nějak praští, když už se v tom narodil. Naopak je krásné sledovat, kudy si chce někdo jiný jít. Nebavilo by mě to ovlivňovat.