30 případů majora Zemana: V epizodě Křížová cesta se vraždí na církevní půdě. Nezapomenutelná byla Marta Vančurová

30 případů majora Zemana: V epizodě Křížová cesta se vraždí na církevní půdě. Nezapomenutelná byla Marta Vančurová
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Příběh situovaný do roku 1954 navazuje na epizodu Loď do Hamburku. Do vesnice Krásné Pole přijíždí Michálek (Jiří Vala), aby opravil vzácné kostelní varhany. V kostele je krátce poté nalezen mrtvý farář. A kostelní věž má tajného nájemníka.

Michálek potkává před kostelem doktorku Koterovou (Blanka Bohdanová), která z kostela odváží dřevěné skulptury k renovaci. Michálek má však zájem o Křížovou cestu. Jak se dozvídá, Křížová cesta zůstává na místě, protože má už svou renovaci za sebou. Jeho zájem o ni však není čistě umělecký. Když si obrazy v kostele prohlíží, pod rám devátého z nich ukryje tajemnou obálku.

Všímavému místnímu faráři (Luděk Munzar) to neuniklo. Má však jiné starosti. Bojí se, že bude jeho kostel zrušen. Má strach, že jeho kostel potká stejný osud jako vedlejší ženský klášter, z nějž se má v budoucnu stát ústav pro mentálně postižené děti.

Michálek usedá za varhany a hraje Widorovu Toccatu, která je smluveným signálem pro abatyši z kláštera (Nina Popelíková). Abatyše už ví, co má dělat, a posílá do kostelní věže mladičkou sestru Marii (Marie Vančurová) s jídlem.

Ve věži není nikdo jiný než starý známý Bláha (Brzobohatý), který kriminalistům před nosem utekl z lodi plující z Hamburku. Bláha už také ví, že požadované věci jsou na svém místě. Je rád a plánuje ještě tu noc z kláštera zmizet. To má také Marie abatyši vyřídit.

Při Michálkově hře na varhany se v kostele objeví také pomocník faráře – kostelník Volštát (František Husák). Ten je známým opilcem a krade v kostele drobnosti pro pomocníka doktorky Koterové, jistého Faltu (Josef Čáp). Tentokrát je kostel chudší o dvě dřevěné sošky, které odváží v seně na vozíku.

Bláha už je připravený opustit věž a plíží se k obrazům v kostele, aby si vyzvedl skrytou obálku. Ta však pod obrazem není a zmatený muž se vrací zpět do úkrytu.

Ráno má abatyše návštěvu. Je to farář, který jí nabízí zpověď, aby tak mohla ulevit svému svědomí. Ukazuje jí také nalezenou obálku. Má v plánu nahlásit úřadům, že abatyše ukrývá zločince. Farář má strach o kostel a matka představená je zase zklamaná z postoje, který stát k církvi zaujímá. Je odhodlaná Bláhovi pomoci, protože oba mají stejného nepřítele. Ujišťuje ukrytého muže o své loajalitě a nabízí mu, že mu zajistí výborného plastického chirurga. Ten by mu mohl pozměnit obličej tak, aby to zkomplikovalo bezpečnostním složkám Bláhovu identifikaci. Bláha se také dozvídá, že obálku má farář, který hodlá jednat. To Bláhu přesvědčí o tom, že ve věži už není bezpečno a musí hned v noci odejít.

Druhého dne ráno je farář nalezen mrtvý. Mrtvolu objevila Koterová s Faltou. Muž zemřel na následky prudkého úderu do hlavy.

Na scénu přichází Honza Zeman, aby chytil vraha. Má s sebou Hradce a oba si pečlivě nastudovali církevní řády. Tak mají dost silné argumenty k tomu, aby donutili abatyši dovolit jim vyslechnout řádové sestry. Jedna z nich se hroutí. Je to mladá Marie, která nosila Bláhovi jídlo a teď se bojí, že by mohla být zodpovědná za smrt faráře. Marie je čistá duše, a tak Zemanovi svěřuje informaci o muži z věže. Na fotografii potom poznává Bláhu. Přítomnost hledaného agenta začíná vrhá na případ jiné světlo. Nakonec se však ukáže, že se vraždilo jen kvůli krádeži. Farář nachytal Faltu při další krádeži v kostele a zaplatil za to životem. Zeman je však spíše zklamaný z toho, že se Bláhovi opět podařilo utéct.

Pod čarou

Dalších deset epizod má větší podíl špionážních zápletek. Luděk Munzar si faráře zahrál jako svou druhou roli v seriálu. Tentokrát to byla kladná postava. Poprvé ho diváci mohli vidět, když impozantně ztvárnil nacistu, který se snaží dostat významné nacisty z Československa v přestrojení za mentálně postižené vojáky (Vyznavači ohně).

Z dnešního pohledu jde o jednu z epizod, která ukazuje, jaký vztah měl režim k církvi. Ta samozřejmě není vylíčena v dobrém světle. Ukrývá zločince, nespolupracuje a drží se svých církevních zákonů.

Po roce 1950, kdy byly násilně vystěhovány Statní bezpečností, Sbory národní bezpečnosti a lidovými milicemi z klášterů stovky řeholníků, se nikdo nemohl divit, že církev nespolupracovala s režimem. „Očistu církve“ doprovázela celá řada vykonstruovaných procesů.

Zdroje článku:
  • Kniha 30 případů majora Zemana, autoři Graclík a Nekvapil, vydal Dobrovský v edici Omega 2014, ISNB: 978-80-7390-232-2,
  • ČSFD,
  • autorský článek