Saló aneb 120 dnů sodomy: Skandální snímek se navzdory nepříznivým ohlasům drží v čele žebříčků nejšílenějších filmů dodnes

Kontroverzní film plný sexu a násilí

Snímek v roce 1975 natočil režisér Pier Paolo Pasolini. Ve své době zapůsobil tento počin jako zjevení díky naturalistickým scénám, které zobrazovaly brutální násilí a erotiku, která si v ničem nezadala s pornografií.

Děj je zasazen do fašistické Itálie, konkrétně do republiky Saló. Tato část filmu stojí na reálném předobrazu, jedná se o stát, který nechal ustanovit italský diktátor Benito Mussolini.

Film se inspiroval románem proslulého markýze de Sade. Už samotná předloha patří mezi skandální díla světové literatury. Jsme proto svědky ukájení mnoha zvrácených choutek. Namísto čtyř libertinů však máme před sebou čtveřici vysoce postavených mužů.

Orgie ve stínu fašismu?

Ti si jako objekty pro svoje ukojení vyberou skupinu chlapců a dívek, které si nechají dovést do paláce. Právě tady vypukají orgie, ze kterých se bude divákovi chvílemi točit hlava a chvílemi zvedat žaludek. Ústřední čtveřice má nad svými otroky absolutní moc.

Sám režisér přitom tvrdil, že se nejedná ani tak o podobenství fašistické zvrácenosti, ale o analogii konzumní společnosti.

Syrová podívaná se nakonec dočkala i soudních zákazů, konkrétně v Německu a Itálii. V Austrálii platí zákaz dodnes. V domovské Itálii pobouření vyjádřila kritika, znechucení dávali ve velkém najevo i diváci. Pasoliniho snímek prakticky pobouřil celou tehdejší kulturní a politickou scénu.

A šokující podívaná splnila svůj účel. Ačkoli se film nedočkal vyloženě příznivých ohlasů a v Pasoliniho režijní filmografii patří dokonce k těm nejhorším snímkům, v nejrůznějších žebříčcích těch nejdivnějších filmů se úspěšně objevuje dodnes.