Rami Malek a Russell Crowe v bitvě o lidskost

Proč je Norimberk víc než další válečný film

Po skončení druhé světové války se spojenci rozhodli, že brutální zločiny nacistického režimu nesmí zůstat nepotrestány. V troskách Německa se tak zrodil první velký mezinárodní soudní proces, jenž měl určit, zda a jak se postaví zodpovědnost jednotlivců před spravedlnost. Režisér James Vanderbilt se ve svém novém filmu právě na tyto dny soustředí. Na scénu staví psychologickou rovinu, morální dilemata a tváře, které známe nejen z učebnic dějepisu, ale i z plakátů s hvězdami. Film vystavěl na knižní předloze The Nazi and the Psychiatrist od Jack El‑Hai. A když je v hlavní roli Russell Crowe jako Hermann Göring a po jeho boku stojí Rami Malek jako americký psychiatr Douglas Kelley, je jasné, že nejde o běžné historické drama.

Co film odhaluje o lidské přirozenosti

Film sleduje osudy bývalých nacistických velitelů po kapitulaci Německa. Jejich osud je v rukou spojeneckého vojenského tribunálu a jedním z úkolů je zjistit, zda jsou mentálně způsobilí stanout před soudem. Právě toto vyšetření je svěřeno do rukou amerického armádního psychiatra Douglase Kelleye. Jde o muže, který věří ve spravedlnost, zákon a v možnost, že pravda se dá prosadit i proti nejtemnější minulosti.

Kelley má za úkol nejen ověřit duševní stav obžalovaných, ale i pomoci odolat pokušení sebepoškození nebo sebevraždám. Mezi obžalovanými je i Hermann Göring, muž obrovské moci, který neskrývá charisma i narcismus. Jeho vyslýchání se brzy změní v psychologické drama, v němž se míjejí racionalita, vina, manipulace, ale i osobní démoni. Film neukazuje tyto lidi jako monstra, ale jako živé a inteligentní lidi a to je právě to nejděsivější.

Současně sledujeme rovinu soudu: hlavní žalobce (v podání Michael Shannon) stojí před obrovskou právní a morální výzvou. Musí prokázat zločiny, které byly spáchány jako organizovaný, systematický plán, ale bez dokumentace, která by je přímo ukotvila. To, co je zde jako svědectví, zachytila pouze paměť, svědectví přeživších a hromady fotek. Mrtví už o svých hrůzách svědčit nemohli…

Herecké obsazení a atmosféra

Od první upoutávky bylo jasné, že Norimberk staví na silném castingu. Russell Crowe jako Göring je chladný, přesvědčivý a děsivě lidský. Herec nechtěl, aby se jeho postava stala démonem. Chce, aby byl věrohodným člověkem, který uvěřil, že to, co dělá, je „povinnost“. Jeho projev, částečně v němčině, dodává autentickou bezohlednost.

Rami Malek jako Kelley nemá lehkou roli. Musí být přesvědčivý, vnitřně rozhádaný i neústupný. Vztah mezi Malekem a Crowem dává příběhu psychologický rozměr, který se v mnoha historických dramatech vytrácí.

K výrazným jménům patří také Michael Shannon, Richard E. Grant, John Slattery, Leo Woodall, Colin Hanks a další.

Proč je dnes Norimberk důležitý: dějiny, spravedlnost a paměť

Norimberské procesy měly zásadní dopad na formování mezinárodního práva po druhé světové válce. Ukázaly, že zločiny proti lidskosti nesmí zůstat nepotrestány jen proto, že byly kolektivní nebo systematické. Film připomíná, že otázka viny, zodpovědnosti, kolektivní paměti i lidské individuality je stále živá.

Psychiatrické posouzení duševního zdraví obžalovaných, jak je vidíme ve filmu, otevírá zásadní debaty o tom, co znamená prokázat vinu a co znamená spravedlnost.

Kamerové záběry, soudní síně, psychologické rozhovory – to dává filmu Norimberk status díla, které chce propojit historickou přesnost a lidský příběh. A právě v tom je jeho síla.

Zajímavosti ze zákulisí

Film je adaptací knihy The Nazi and the Psychiatrist od Jacka El-Haie a sleduje skutečný příběh amerického psychiatra, který hodnotil nacistické pohlaváře před soudem. Reálný Douglas Kelley vyhodnotil, že obžalovaní nebyli psychicky nemocní v lékařském smyslu a byli chladně inteligentní, narcističtí a ideologicky zfanatizovaní. To znamená, že podle něj byli plně schopni nést odpovědnost za své činy.

Režisér Vanderbilt v rozhovorech uvádí, že ho při psaní scénáře vedla myšlenka:

Verdikt Norimberku nebyl jen právnickou epizodou. Byl to moment, kdy svět ukázal, že ani monstrům nezůstane anonymita.

Kamera a tvorba filmu si proto dala za cíl vystihnout proměnu města, které se zvedá z trosek a zároveň udržet v obraze bolest, hněv i ztrátu.

Zajímavé je i to, že premiéra filmu v Torontu na festivalu TIFF vyvolala čtyřminutovou ovaci ve stoje, jednu z nejdelších v historii festivalu. To je signál, že i filmová veřejnost bere „Norimberk“ jako něco víc než jen další válečný snímek.

Kdy a kde ho uvidíme

Film Norimberk vstoupí do kin v České republice 15. ledna. Pro mnohé to bude příležitost znovu se podívat do minulosti a možná pochopit, proč je důležité si ji připomínat dnes.