Jak bydlí Michaela Kuklová: Venkovská pohoda plná obrazů

Domek, který neokouzlí na první pohled, ale na druhý už rozhodně ano

Před několika lety došla Míša k závěru, že potřebuje klid. Ne takový ten „dám si čaj a půjdu spát“, ale skutečný. Takový, který nabízí jen místo, kde se kolem noci ozývá maximálně houkání sýčka a ne tramvaj, která právě vyjíždí z konečné. A tak si pořídila menší dům za Prahou.

Na první pohled to byla spíš obyčejná chaloupka než luxusní rezidence. Bílá fasáda, dřevěné okenice, veranda s pergolou a atmosféra venkova, kde lišky bez přehánění dávají dobrou noc. Žádný architektonický výkřik, ale přesně to, co chtěla. Prostor, který si může dokonale přetvořit podle svých představ.

Když herečka vezme do ruky štuk…

Nejzajímavější na celém domě je fakt, že velká část práce vznikla doslova pod jejíma rukama. Ne, že by čtenářům chtěla dokazovat, že herečky umí víc než nosit šaty na červeném koberci, ale jednoduše proto, že si na rozsáhlou rekonstrukci nemohla najmout celý tým řemeslníků. A tak se do toho pustila sama.

Vypůjčila si dodávku a jezdila pro materiál. Dokonce i trámy si vezla sama hezky označené červeným praporkem, aby splnila všechna pravidla silniční etikety.

• Štukování? Sama.
• Renovace okenic? Sama.
• Tahání materiálu přes dvůr? Ano, taky sama.

Výsledek? Nejenže ušetřila, ale hlavně vdechla domu vlastní otisk. A když dnes otevře okenice, může si říct: „Tyhle jsem dělala já.“ A to se počítá.

Obývák, kde kralují kachlová kamna

Srdcem domu jsou jednoznačně kachlová kamna. Ta dodávají prostoru atmosféru poctivé chalupy, kde vám v zimě voní čaj a v létě zase všechno na kilometr daleko voní po posekané trávě. Kamen a venkovský styl se tu drží tak pevně, že by se tu klidně mohl natáčet další díl pohádky, aniž by kdokoli musel připravovat kulisy.

Interiér je světlý, vzdušný, plný dřeva a přirozenosti. Žádné zbytečné výstřelky, žádné moderní extravagance. Prostě místo, kde se dá nadechnout.

Venkovní ráj pod pergolou

Jestli má Míša nějaké oblíbené místo, pak je to zahrada. V létě ji najdete hlavně tady pod pergolou, v pohodlném posezení, často s čajem, někdy s barvami, jindy jen tak s pohledem do zeleně. Zahrada je upravená stejně pečlivě jako interiér a působí dojmem, že sem stres jednoduše nemá přístup.

Kreativní duše, která dům proměnila v malou galerii

Jen málokdo ví, že Michaela má od dětství velkou vášeň: malování. Dokonce to chvíli vypadalo, že místo kamer bude nakonec žít s plátnem a štětci. Osud ji nakonec poslal na hereckou dráhu, ale malování nikdy neopustila.

A její domov to ví naprosto přesně. Obrazy najdete doslova všude. Na stěnách, v koutě, opřené o police. A ne, není to chaotické. Naopak, jako by každý obraz patřil přesně tam, kde je. Žádné sériové dekorace z obchodních domů, ale čistě originální kousky z její vlastní hlavy a duše. V domě má i malý ateliér. Místnost plnou světla, kam se může schovat, kdykoli potřebuje vypnout. Tady vznikají její obrazy, nápady, sny.

Domácnost plná života. Syn, pes a želva

V domě nežije sama. Společnost jí dělá syn Roman, který stejně jako ona tíhne ke kreativitě. Baví ho design, interiéry i moderní umělecké směry. A pak jsou tu zvířata, která k venkovskému domu prostě patří. Rodinný afgánský chrt, který by klidně mohl dělat modela, a želva, která má nejspíš nejklidnější život v celém Středočeském kraji.

Domov jako lék i kotva

Po nelehkých obdobích včetně boje s rakovinou prsu je pro Míšu její dům mnohem víc než jen místo k bydlení. Je to útočiště, terapie, prostor, kde se vrací síla a rodí nové nápady. A je to cítit v každé místnosti. Tady není nic dokonale uhlazené. Tady všechno žije. A funguje to.

Když si domov postavíte po svém, opravdu vám začne patřit

Michaela Kuklová si vytvořila přesně takové místo, jaké potřebovala. Malý venkovský domov, kde se mísí ruční práce, kreativita, vůně dřeva a osobní příběh. Dům, který by možná architekt popsal jako „rustikální“, ale kde každý návštěvník cítí hlavně jedno a to klid. A možná právě v tom je kouzlo jejího bydlení. Je obyčejné i neobyčejné zároveň. A přesně takový je i její život.