Haldy: Sociální epopej z ostravských šachet v seriálu z roku 1973

Scénář k seriálu napsal Otto Zelenka, režisér Müller v Ostravě patřil k hlavním tvůrcům, kteří regionální produkci posunuli směrem k sociálně dramatickému vyprávění. Seriál se soustředí na sociální napětí a osudy dělnických rodin i podnikatelské elity na Ostravsku v letech kolem první světové války.

Historický a literární podklad

Pramenem byl román Haldy (1927) autorky Anny Marie Tilschové, která věrohodně zachytila charakter ostravského života, těžké práce i sociální nespravedlnosti. Adaptace zachovává jádro románu: krajinu hald, šacht a továren jako prostředí, kde se lámou osudy jednotlivců i celých komunit. Scénář Otty Zelenky se snažil přenést surovou atmosféru i sociální znepokojení z textu do obrazového jazyka televize.

Režisér Alois Müller a ostravská tradice televizní tvorby

Alois Müller (1934–1989) byl osobností ostravského televizního studia. Působil jako herec, režisér i autor řady televizních projektů. V Ostravě režíroval několik výrazných seriálů, vedle Hald také Kamenný řád a Černou zemi. Müllerův rukopis spočívá v naturalistickém zachycení prostředí, práci s velkým hereckým souborem a zájmu o sociální problémy.

Děj, témata a estetika seriálu

Seriál sleduje několik linek: rodinné osudy horníků, jejich dřinu a bídu, pokusy o organizaci stávky, konflikty s majiteli dolů a s vládními složkami. Téma třídního boje, vykořisťování a solidarity bylo v normalizačním kontextu bezpečné, přesto pro diváky přitažlivé, nabízející sociální dramata a masové scény. Esteticky seriál spoléhá na syrovost záběrů, temné šachty, haldy, dřevěné interiéry a autentické lokace Ostravska dodávají dílu nefalšovaný původní tón.

Výrazná postava Anka Tichuňová je obrazem mládí, konfliktu a společenského údělu

Anka Tichuňová je jednou z ústředních postav příběhu Hald. Vstupuje do děje jako mladá žena z dělnického prostředí Ostravska, ve válečných letech první světové války, kdy region sužují hlad, útlum těžby, napětí mezi dělníky a podnikateli. Seriál ji zobrazuje jako postavu z chudé rodiny, která se stará o opilého otce, přijímá práci ve službě u rodiny majitele železáren Perutzů, a tím se stává svědkyní i účastnicí dramatických změn.

Herecké obsazení a natáčení

K titulním a vedlejším rolím byli povoláni jak herci z pražských scén, tak výrazné ostravské tváře. Díky pestrému obsazení se podařilo vykreslit společnost v celé šíři: od dělníka až po aristokraticky laděné továrníky.

Anku Tichuňkovou si zahrála Lenka Termerová, kterou známe spíše z vedlejších rolí. Výraznou hereckou příležitost dostal i Tomáš Töpfer (Francek), Štěpánka Ranošová, Martin Růžek, Marie Drahokoupilová, Vlasta Vlasáková, Svatopluk Matyáš, Karel Vochoč a řada dalších herců.

Natáčení probíhalo převážně v reálných lokacích: u dolů, na haldách a v průmyslových areálech, které poskytly dokumentární autenticitu. To dalo seriálu silný regionální rukopis, odlišný od pražských ateliérových produkcí.

Recenze a smysl pro dobu

Po uvedení na televizní obrazovky seriál zaujal diváky především realistickým pohledem na sociální problémy. Kritika tehdejší doby vnímala projekty z Ostravy jako seriály, které podporují ideál kolektivního boje a dělnické hrdosti. Z historického odstupu dnes Haldy vnímáme jako hodnotný obraz regionální historie i jako produkt své doby, který musel respektovat ideologické mantinely.

Haldy jsou obrazem doby, kde průmyslový hlas a lidské příběhy splývají. Jako televizní dokument jsou cenné, jako umělecké dílo je nutné je hodnotit v kontextu své doby.