Drbárna ze ZOO: Viky a Filipa navštívili zloději, a to si vyžádalo velké romantické gesto
Viky s Filipem si mysleli, že mají doma zloděje, a tak je setkání u lednice dost pobavilo. Sid tak raději nechali k Adamovi dopravit taxíkem. Jenže už další den zmeškala Sid domluvenou schůzku v ZOO s prodejci zážitků, a to už naštvalo i Roklovou, protože tím park přišel o možnost získat nějaké peníze navíc.
Viki je pořád podrážděná, protože jí špatně funguje počítač a na nový nemá. Škoda, že na to nemyslela, když vyhrála hudební soutěž v rádiu. Nějaká ta tisícovka pod matrací se občas může hodit. Problém se tak trochu vyřešil sám, když kvůli Benovým ztraceným klíčům jejich byt navštívili zloději a počítač si odnesli.
A to přišel čas pro Filipa. Ten si právě splnil dětský sen a koupil si kytaru, po které toužil. Přišlo mu to ale trochu nepatřičné se radovat, když je Viky zoufalá. Tak kytaru zase prodal a domů přišel s notebookem.
Vojta a Izy zoufale pociťují, že bydlení u Roklových je hodně omezující, a Vojta se stále častěji dostává do konfliktu s otcem. Hádky se stupňují a mladému páru je jasné, že to asi fungovat nebude. Vojta se svěří bratrovi. Marek ani na chvíli nezaváhá – nabídne jim dočasně svůj byt. Z toho jsou všichni nadšení, tedy až na Terezu, která má pocit, že se na ni nějak zapomnělo a znovu zpochybňuje vztah s Markem.
Karel Rokl usoudil, že své reakce trochu přehnal, a šel se s Vojtou udobřit. Nakonec si všechno vyříkali a stěhování se odložilo. Markovi dodatečně došlo, že by neměl Terezu přehlížet, a tak jí konečně navrhl společné bydlení.
Sidonie zjišťuje, že je jí u rybníka tak dobře, že s návratem do rodinné firmy už nepočítá. Ani naléhání Alice ji nedokáže přesvědčit k návratu. Stará paní se alespoň rozhodne, že najde do firmy manažera, ale to se jí nedaří. Jak jí Raul ukáže, naletěla podvodníkovi, který měl falešné reference.
Raul tak nakonec přistoupí k věci odpovědně. Kdysi před povinnostmi utekl, ale teď přišel čas, aby splatil dluh a pomohl Alici a Sid, než se situace stabilizuje.
- iprima.cz,
- Autorský text