Chyby ve 2. řadě seriálu 30 případů majora Zemana: Postavy používaly předměty z budoucnosti

Druhá série je hodnocená kladně, byť má i odpůrce

Detektivní seriál Třicet případů majora Zemana snad ani není třeba podrobně představovat, každý český divák o něm jistě někdy alespoň slyšel. Ti, kteří ho viděli, na něj mají rozporuplné názory. Některé baví díky zajímavým kriminálním případům, jiné znechucuje kvůli propagandě.

Mezi lety 1974 a 1979 byly natočeny tři série, každá o deseti epizodách. Níže se zaměříme na druhou z těchto sérií, konkrétně na chyby v historických faktech, posloupnosti a logice, jichž se tvůrci během natáčení dopustili. Možná společně objevíme něco, čeho jste si dosud nevšimli. Druhá řada seriálu si na ČSFD drží poměrně vysoké hodnocení nad 70 %, přestože se mezi kladnými reakcemi najde i mnoho negativních.

„Druhá série byla naprosto stejná jako ta první. Těžký průměr s několika špatnými až směšnými zápletkami, těžkou objednávkou tou dobou vládnoucí garnitury… Naštěstí se tu našlo i pár docela slušných dílů, smutných okamžiků a dobrých scén.“

Ať už s těmito tvrzeními souhlasíte nebo ne, jistě uznáte, že se tvůrci dopustili několika přešlapů. Bystré oči diváků daly za ta léta dohromady minimálně šestnáct chyb objevených v epizodách druhé série.

Ty roky nám nějak nesedí

Vezměme si např. třetí epizodu druhé řady nazvanou Romance o nenápadné paní. Ačkoli se její děj odehrává roku 1956, inspektor do zápisu uvede datum 3. listopadu 1955. Co se letopočtů týče, sekli se tvůrci v tomto dílu hned několikrát. Vzpomeňme na záběr z fotbalového hřiště, kdy se v levém horním rohu ukáže vůz značky Škoda 1203, jenž se začal vyrábět až od roku 1968. Záběru si můžete povšimnout už v samotné znělce k epizodám druhé série.

Následující čtvrtá epizoda, Konec velké šance, je hodnocena lépe, přesto ani ona nebyla prosta chyb. Pan Bláha (Radoslav Brzobohatý) zde zapálí dopis na jeho konci, ale když ho odkládá do popelníku, je vidět, že oba konce jsou nedotčené a dopis hoří od středu. K další chybě dochází, když Bláha sleduje Zemanovy a prochází kolem plakátů lákajících na zápas Kladna proti Spartě, ale Sparta se roku 1957, kdy se děj odehrává, jmenovala Spartak. Na samém konci daného dílu vidíme na budově celnice státní znak ČSSR užívaný až od roku 1960.

Přeskočíme vcelku kvalitní pátou epizodu a podíváme se ještě alespoň na šestou, Dámu s erbem, kde by se také dalo objevit více pochybení, dokonce zase v letopočtech a s tím souvisejících automobilech. Tony Rosenbaum (Petr Haničinec) zde jezdí vozem značky Opel Admiral z roku 1964. Asi už tušíte, že to nemůže souhlasit s rokem 1959, v němž se příběh odehrává.

Ani s dětskou knížkou Neználek ve Slunečním městě to tady tvůrci nevychytali, když vyšla poprvé teprve roku 1961, ale Zemanova dcerka si ji čte už v roce 1959. Byly pro vás tyto chyby novinkou, nebo jste si jich všimli při posledním sledování seriálu? Až se budete dívat příště, zkuste odhalit další.