Dětská hvězda filmu Kačenka a strašidla nechtěla být herečkou, dnes raději chová kočky

Malá veverka s kouzelnou mušlí

Že vám jméno Helena Vitovská nic moc neříká? Vězte, že to patrně byla hrdinka některého z oblíbených filmů vašeho dětství. Narodila se v roce 1982 a první šanci postavit se před kameru dostala už roku 1987 v krátkometrážním dramatu Zírej, holube! Šlo o vojenskou povídku o šikaně a odplatě, v níž se dívenka pouze mihla.

Větší příležitost následovala o rok později, když si ji režisérka Věra Plívová-Šimková vybrala do rodinného snímku Nefňukej, veverko! Právě v něm malá Vitovská ztvárnila nám dobře známou Kačku Znamínkovou, která žije s rodiči v podhorské vesnici a musí se vyrovnat s narozením bratříčků – dvojčátek, přestože si přála sestřičku.

Holčička k roli ale vlastně přišla náhodou díky tomu, že sestřenice její maminky se znala s asistentem režie. Helena se štábu zalíbila a snadno si pamatovala texty, když jí je někdo přečetl. Sama tenkrát ještě neuměla číst, což s sebou neslo jisté komplikace, jak sama prozradila pro deník Blesk. 

Ještě jsem neuměla číst, takže následné přemlouvání mého hlasu ve studiu by bylo moc zdlouhavé, a tak to dělal za mě někdo jiný.

Ještě téhož roku následovalo pokračování s názvem Veverka a kouzelná mušle, kde hlavní hrdinka přišla o dědečka v podání Lubora Tokoše. Vypořádat se s jeho ztrátou jí pomáhá právě čarovná mušlička, která v podstatě oživuje radostné vzpomínky.

Nikdy nelitovala, že nechala herectví

O čtyři roky později se objevil shodou okolností rovněž dvoudílný příběh, v němž si Helena Vitovská také zahrála dívenku jménem Kačenka. Jistě už tušíte, že máme na mysli komediální rodinný snímek Kačenka a strašidla (1992) a druhý díl Kačenka a zase ta strašidla (1992). Talentovanou Helenku do filmů obsadil režisér Jindřich Polák, a tak se ocitla po boku některých z našich nejznámějších herců, jako je Jiřina Bohdalová, Svatopluk Beneš, Eva Vejmělková, Lubomír Kostelka či Jiří Schmitzer a další.

Zmínit můžeme ještě méně známou dvoudílnou televizní inscenaci Jen ty a já z roku 1988. To je vše, co kratičká herecká kariéra Heleny Vitovské nabízí, jelikož, jak sama řekla, nikdy vlastně zvlášť netoužila účinkovat ve filmech a být součástí vrtkavého showbyznysu. Navíc kvůli natáčení často chyběla ve škole a učení pak musela dohánět, což se jí dvakrát nezamlouvalo. Pro studium přitom měla vlohy, což se ukázalo, když zamířila na dvojjazyčné česko-španělské gymnázium a úspěšně vystudovala hned dvě vysoké školy.

Nikdy jsem nelitovala toho, že jsem od filmu odešla, už je to jen milá vzpomínka.

Chovatelka koček by si role vybírala

Policejní akademie České republiky v Praze jí dopřála vytoužené právnické vzdělání, které nezískala na Karlově univerzitě, protože tam ji odrazovaly státnice z římského práva. K magisterskému titulu pak připojila ještě Ing., když na Vysoké škole zemědělské vystudovala management. Během studií se jí otevřely dveře do významné české společnosti, v níž pracovala nejprve coby sekretářka a následně jako manažerka. To je ostatně pozice, kterou zastává i v současnosti, avšak v zahraničí, kam se po roce 2018 přesunula.

Je rovněž vášnivou chovatelkou britských a kartouzských koček, a tak je možné, že ji náhodou potkáte někde na chovatelské výstavě. Ačkoli po herectví neprahne, nechala se slyšet, že kdyby jí měla být nabídnuta opravdu zajímavá role, vážně by o ní uvažovala.