Kam se vypařil Péťa Bajza z Bylo nás pět? Sám nehraje, ale na spolupráci s Jamesem Bondem kývnul

Napořád už Péťou Bajzou

Nyní pětačtyřicetiletého Adama Nováka si budeme navždy spojovat s rošťáckým úsměvem malého chlapce z rodinného seriálu Bylo nás pět. Ten byl natočen podle knižní předlohy Karla Poláčka už v roce 1994, tedy před více než třiceti lety. Dodnes ale na něj s nostalgií vzpomínáme a rádi se znovu podíváme, když ho televize vysílá.

Režiséru Karlu Smyczkovi se povedlo stvořit něco milého a nesmrtelného, jistě i díky šťastné ruce při obsazování hlavních rolí. Adam už tenkrát ve skutečnosti chodil do osmé třídy, ale přesto vzhledově dokonale pasoval na všeobecné představy o tom, jak by měl vypadat Péťa Bajza.

V seriálu se objevila i jeho sestra Sandra Nováková, do níž tam byl vlastně zakoukaný. Herečka dnes září mimo jiné v seriálu Ulice, kde je ovšem mnohými diváky kritizována za neměnný výraz a umělý úsměv. Do role Adriany Peškové se prý nehodí, ale zpátky k jejímu bratrovi…

Vlastně si společně zahráli i v jiných projektech, už v roce 1993 v německo-českém seriálu Správná šestka a v pokračování oblíbeného pohádkového seriálu Václava Vorlíčka Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Ačkoli měl Adam nesporný talent a účinkování v seriálech mu hodně dalo, nebylo to něco, kolem čeho by toužil vystavět budoucnost. Byl už dost velký na to, aby se nechal opít slávou a pozlátkem. Navíc ho trápilo, že mu natáčení bralo spoustu času a že kvůli němu přišel o partu přátel mezi spolužáky, musel totiž opakovat ročník.

Naštěstí mu tenkrát byl oporou právě režisér Karel Smyczek, jenž ke všem dětským hercům dokázal přistupovat s laskavostí a až otcovskou starostlivostí. Toho si Adam, jenž vyrůstal bez táty, obzvláště cenil a dodnes na to s láskou vzpomíná.

Díru do světa udělal, ale ne jako herec

Adam Novák si zahrál v několika dalších seriálech a filmech, včetně komedie Taková normální rodinka (2008) a Zdivočelé země (1997). Dlouho také vystupoval na prknech pražského divadla Rokoko, např. v představení Rychlé šípy. Scházela mu však svoboda, kterou mu kariéra pod vlivem režisérů, scenáristů a dalších kolegů nemohla poskytnout.

Místo herectví ho lákalo výtvarné umění, koneckonců vystudoval uměleckoprůmyslovou školu. Místo aby tak byl v životě závislý na různých konkurzech, začal být závislý čistě sám na sobě a vlastní inspiraci, což se mu evidentně vyplácí. Možná kolem sebe nevybudoval ohromnou fanouškovskou komunitu, ale má jistě dostatek věrných následovníků, kteří jeho tvorbu oceňují a kupují.

V současnosti žije v přírodě Jizerských hor s manželkou a dětmi, užívá si tamní klid a pohodu, daleko od ruchu velkoměsta. Neznamená to ovšem, že by zcela zanevřel na filmový průmysl, naopak si v něm vybudoval jméno na poli scénografie a výtvarné tvorby. Podílel se i na úspěšných zahraničních projektech, včetně bondovky Casino Royale.