Kdo byl ve skutečnosti polepšený člen nacistické SS Heinrich Harrer, jehož ve filmu Sedm let v Tibetu ztvárnil Brad Pitt
Pohled na skutečného horolezce, jenž později o svém pobytu v Tibetu napsal knihu
Rakouský horolezec, cestovatel a spisovatel Heinrich Harrer pocházel z rakouských Korutan, kde se v roce 1912 narodil. Od mládí byl sportovně nadaný, lyžoval a oblíbil si horolezectví.
V roce 1933 se stal členem SA a v roce 1938, po připojení Rakouska k fašistickému Německu, se stal členem nacistické strany NSDAP a oddílů SS.
V roce 1939 odjel dobýt jeden z vrcholů Himalájí – Nanga Parbatu. V důsledku války byl zajatý a uvězněný v Indii, odkud se mu podařilo utéct s přítelem do Tibetu. V tomto zajímavém prostředí strávil 7 let jako učitel angličtiny mladého dalajlámy. Pobyt v Tibetu a každodenní styk s mladým dalajlámou výrazným způsobem ovlivnilo jeho životní postoje.
Teprve v roce 1997 vyšla najevo řada informací o jeho nacistických aktivitách a byl za ně silně kritizovaný.
Harrer nebyl nikdy označený za válečného zločince. Díky pobytu v Tibetu vlastně ani neměl možnost se do nacistických aktivit zapojit. Harrer svou politickou aktivitu označil za „přešlap v mládí“. Jeho odtajněná minulost nijak neovlivnila přátelství s dalajlámou.
A jak špatnou pověst svého hrdiny zvládli filmaři
Pro filmový štáb bylo zveřejnění politických aktivit horolezce v období před pobytem v Tibetu pohromou. Natáčení už bylo rozjeté a peníze investované. Uvažovalo se o zastavení natáčení, nakonec se ale rozhodlo o dokončení projektu.
Hlavní roli ve filmu získal Brad Pitt, který za práci získal 8 milionů USD. Režisér Jean-Jacques Annaud dal ve filmu velký prostor k zobrazení odlišností několika kultur a stejně pečlivě sledoval vnitřní proměnu „jednoho zatoulaného muže“, který svůj první výstup severní stěnou na Eiger v červnu 1938 věnoval Hitlerovi.
Harrer měl mladého dalajlámu učit angličtině a také evropským zvyklostem a připravit ho tak i na život mimo bezpečné prostředí paláce v Lhase.
Ale nakonec je hodně sporné, kdo koho učil a kdo si z tohoto vztahu odnesl více...
Návrat horolezce do poválečné Evropy
Harrer se vrátil do Evropy v roce 1952. Podnikl mnoho etnografických a horolezeckých expedicí, napsal přes 20 knih. Tou nejznámější je právě autobiografie „Sedm let v Tibetu“. Kniha byla přeložena do 53 jazyků a bylo prodáno přes 4 miliony výtisků.
V roce 2002 (4 roky před smrtí) obdržel Harrer od dalajlámy ocenění „Světlo pravdy“, za snahu upoutat pozornost k událostem v Tibetu.