Zlatá labuť: Tomáš Bambušek je všeuměl, ale role nenáviděného kolaboranta mu jde výjimečně dobře

Zlatá labuť: Tomáš Bambušek je všeuměl, ale role nenáviděného kolaboranta mu jde výjimečně dobře
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Je třeba smeknout před hereckým uměním méně známého herce, který tak věrohodně hraje německého kolaboranta Lhotského. Je nenáviděný všemi diváky, protože pronásleduje všechny zaměstnance, celé dny jen slídí a hraje si na strážce morálky v zájmu říše.

Ředitelská pozice, do které ho chtěl dosadit Gruber, mu sice nevyšla, ale i tak si dokázal obstarat teplé místečko a ani jeho nadřízení s ním nic dělat nemohou. Cokoliv proti němu by vyvolalo okamžitě negativní odezvu ze strany Němců, protože je to „jejich poskok“.

Kristýna s otcem
Kristýna s otcem | Zdroj: TV Nova

Touha po moci u Lhotského zvítězila 

Lhotský, na rozdíl od chybujícího Bouchnera, se rozhodl sloužit ideám „říše“ naprosto bezvýhradně, a přestože ho podobně jako Bouchnera žene vypočítavost, ohledně loajality je daleko přesvědčivější a snaživější. Sice nic neumí, ale nikoho nenechal na pochybách, že je vůči Němcům naprosto spolehlivý a nemá žádné morální zábrany.

Role byla pro herce lákavá

Tomáš Bambušek se svěřil v jednom rozhovoru, že nabídku na roli dostal někdy před rokem a vzal si čas na rozmyšlenou. Nakonec se mu myšlenka zahrát si v dobovém seriálu z protektorátu zalíbila a roli přijal. I přes pestrý pracovní život si herec a výtvarník, který také rád pracuje se dřevem i s betonem a občas pomáhá i kamarádovi v kavárně, si na natáčení čas udělal.

Původně to vypadalo, že role Tomáše Lhotského nebude mít dlouhou životnost a „podlý práskač“ se tam jen krátce mihne. Jak to však vypadá, tvůrcům se jeho zákeřnost a nevyzpytatelnost zalíbila a dostal mnohem větší prostor, než bylo původně plánováno.

Pro herce byla taková bezcharakterní postava výzvou a bavilo ho hledat důvody, proč je tak prohnilý. V rozhovoru pro magazín Právo uvedl:

Postava Jaroslava Lhotského je zřejmě velmi frustrovaná, ale nikdo se nikdy nedozví proč. To mě v průběhu natáčení vzrušovalo.

K natáčení ještě dodal:

Telenovela se natáčí rychle. Jednotlivé obrazy jsou psány tak, aby zaujaly diváka v daný okamžik, takže jsou nadupané emocemi a můžou fungovat samy o sobě jako malé scénky. To mě bavilo. Při natáčení režisér důvěřuje herci, kterého si vybral, jeho projev mu případně lehce okomentuje. Díky tomu jsem začal postavu kolaboranta Lhotského herecky stavět.

Podlý Lhotský se původně ve Zlaté labuti objevil proto, aby urovnal (samozřejmě podle svých představ) vztahy s dcerou. Jenže se už  hodně dobře začal přizpůsobovat době, která přicházela, a proto mu byla nabídnuta pozice na strategickém místě v obchodním domě.

Zakomplexovaný Lhotský vždy toužil po moci a konečně se dočkal. To, že dostal možnost šikanovat v práci dceru Kristýnu i bývalou manželku Valerii, byl příjemný bonus, který si uměl užít.

Lhotský s Vojtou
Lhotský s Vojtou | Zdroj: TV Nova

Tvůrci dokázali velice dobře pracovat s kontrastem, a tak byl Lhotský vždy pečlivě upravený, bezchybně oblečený s naondulovanými vlasy a čerstvě oholenou tváří. To působilo zajímavě ve srovnání s tím, jak vystupoval. Sám herec si někdy říkal, že takové chování snad ani není možné.

K postavě mohl přistupovat podle vlastního uvážení, a tak si v každém obraze ještě něco přidal, aby jeho charakter ještě okořenil. Na „hajlování“ si dal pěkně záležet a gesto s rukou trochu přeháněl, aby zdůraznil prázdnost postavy.

Tomáš Bambušek má herectví rád, ale často si od něj odskočí k úplně jiné profesi. Přesto má za sebou více než dvě desítky filmových a seriálových rolí. Za film Ztraceni v Mnichově byl nominovaný na Českého lva. Na rozdíl od své postavy žije ve spokojeném manželství s herečkou a zahradnicí Jitkou, se kterou má dvě dcery, Perlu a Vesnu. Pro prvorozené dítě měli rodiče připravené jméno pro kluka. Měl to být Bivoj Bambušek, aby měl monogram BB jako Brigitte Bardot. Je tedy jasné, že na rozdíl od Lhotského má Bambušek velký smysl pro humor.

Zdroje článku:
  • Magazín Právo duben 2024,
  • csfd.cz,
  • Autorský text