Vzpomínka na Příběhy dráčka Soptíka aneb Připomenutí animáků z dob socialismu

Příběhy dráčka Soptíka k nám doputovaly z Itálie a Československá televize je vysílala v rámci pořadu Magion, který se skládal ze série krátkých filmů určených pro menší děti. Některé postavy byly tak zábavné, že se na ně rády podívaly i děti odrostlejší. Málo se ví, že předlohou pro tento seriál byla postava draka z reklamy na mentolové bonbóny z roku 1964.

Hlavním hrdinou seriálu, který měl u nás 28 dílů, byl malý a trošku nezbedný dráček Soptík, který si vzal jednoho dne do hlavy, že bude hasičem. To samozřejmě jeho otci nebylo po chuti. Draci mají přece chrlit oheň a věci zapalovat, ne je hasit. Ale když si Soptík něco umanul, tak si za tím stál. 

Jenže u hasičů nebylo právě místo, a tak si malý nezbeda musel na své vysněné povolání počkat. A tak se rozhodl, že si vyzkouší i něco jiného. Jeskyně, kde žil, už mu zkrátka byla malá. Stal se z něj vlakvedoucí, tajný agent, astronaut nebo fyzik.

Nakonec se přece jen Soptíkovi podařilo k hasičům vloudit. Autoři seriálu Nino a Toni Pagotové založili podstatu komiky na konfliktu Soptíka a jeho otce Dejmala. Soptík byl také trochu nešikovný a jak byl na to požárnické řemeslo natěšený, často z roztržitosti a úpornosti ještě u požáru zatopil, protože těžko v rozrušení dokázal kontrolovat chrlení ohně. Vznikl tak ještě větší požár a chaos. Mladý nadšenec se proslavil svým procítěným výkřikem:

A přece budu požárníkem!

Hláška se stala proslulou u celé generace dětí, stejně jako její autor, kterého pro české děti skvěle nadaboval Miroslav Vladyka.

Příběhy dráčka Soptíka sice ve vysílání nenajdete, ale existují webové stránky plné pohádek a i Soptík, který měl v Itálii premiéru už v roce 1975, se tam najde. Můžete hledat i pod originálním názvem Grisù il dragetto. Animovaných filmů, kterými se dětem a vnukům můžete pochlubit, je mnohem více. Vzpomínáte na Smolíkovi z Maďarska, Bolka a Lolka z Polska nebo rošťáckého zajíce s přihlouplým vlkem v seriálu Jen počkej, zajíci! ze Sovětského svazu?