Václav Marhoul dokončil natáčení v USA. Nový film bude úplně jiný než Nabarvené ptáče

Marhoul má za sebou poslední klapku svého nového filmu, který vznikal v USA. Natáčení probíhalo v Los Angeles a jde o jeho první projekt realizovaný kompletně s americkou produkcí a hereckým obsazením. 

Po světě proslul drsným a obrazově radikálním Nabarveným ptáčetem, tentokrát se ale vydal úplně jiným směrem. Nový snímek, jehož název zatím zůstává pod embargem, má být komorní dialogové drama odehrávající se převážně v interiérech. Do kin by měl vstoupit na podzim příštího roku. 

Český režisér v Hollywoodu

Václav Marhoul je známý tím, že každý svůj film připravuje velmi dlouho, s obrovským nasazením, ambicemi a často mimo hlavní proud domácí produkce. Právě proto je fakt, že svůj nový projekt dokončuje přímo ve Spojených státech, tak podstatný. Vstupuje do úplně jiného produkčního světa, s jiným tempem práce, rozpočty i očekáváním publika. 

Po mezinárodním ohlasu Nabarveného ptáčete, které se dostalo na největší světové festivaly a otevřelo Marhoulovi dveře do zahraničí, je americký film logickým, ale rozhodně ne automatickým krokem. Marhoulova pozice je více než zajímavá.

Natáčení v Los Angeles

Natáčení probíhalo v Los Angeles, převážně v interiérech a studiových prostorech. Americká produkce funguje s přesně daným harmonogramem a Marhoul se musel přizpůsobit jinému systému. Natáčelo se zhruba od konce listopadu do druhé poloviny prosince, což je na celovečerní film poměrně krátká doba, zvlášť ve srovnání s jeho předchozími projekty.

Nabarvené ptáče vznikalo několik let a točilo se na mnoha místech v Evropě, ovšem nový film je výrazně komornější. Právě to umožnilo kratší, ale velmi intenzivní natáčecí plán. Každý den měl jasně daný cíl a prostor pro improvizaci byl výrazně menší než v evropském prostředí, na které je Marhoul zvyklý.

Dialogy v hlavní roli 

Film bude komorní konverzačkou, soustředěnou na vztahy mezi postavami. To je pro Marhoula zásadní změna, kterou nijak nepopírá. Zatímco Nabarvené ptáče stavělo na silných obrazech, dlouhých záběrech a minimálním množství dialogů, tentokrát bude v hlavní roli mluvené slovo. 

Vyzkouší si tak zcela jiný způsob vyprávění. Dialogy v americkém filmu mají své jasné zákonitosti a tempo, které se od evropského autorského stylu značně odlišují. Můžeme tedy očekávat přesně napsané scény a výrazné herecké výkony. 

Zatímco detaily příběhu zůstávají pod pokličkou, v kuloárech už se začíná šuškat o obrovských ambicích. Hollywood miluje dramata a Marhoul po celosvětovém úspěchu Nabarveného ptáčete získal v USA status skvělého režiséra. Právě do jeho nového projektu se nyní vkládají velké naděje. Česká kinematografie na „zlatou sošku“ v hlavní kategorii čeká už od roku 1996, kdy uspěl Kolja, a právě Marhoulův americký debut by mohl být tím zlomovým momentem.

Režisér, který se nebál surovosti u Ptáčete, nyní sází na psychologii a sílu slova. Pokud se mu podaří přenést jeho pověstný perfekcionismus do hollywoodského formátu, nominace na Oscara by pro něj nebyla jen splněným snem, ale zaslouženým vrcholem jeho dosavadní kariéry. Václav Marhoul si totiž za svou neústupnost a odvahu jít proti proudu uznání od Akademie bezpochyby zaslouží.