Upír z Feratu: Vzpomínáte na jeden z mála československých hororů z totality?

Upír z Feratu: Vzpomínáte na jeden z mála československých hororů z totality?
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Juraj Herz chtěl, aby se diváci v kinech báli. A bylo jedno, jestli točil pohádku nebo sci-fi. Prvky hororu rád zapojoval do jiných žánrů. To se mu osvědčilo třeba u Spalovače mrtvol z roku 1968 nebo v pohádkách Deváté srdce a Panna a netvor, které spatřily světlo světa v roce 1978.

Film Upír z Feratu je tak trochu sci-fi, ale pořádná dávka strašidelných prvků ho posunula mezi horory.

Děj se točí kolem závodního vozu firmy Ferat, jezdícího na lidskou krev. Podle spisovatele Josefa Nesvadby rozehrávají Herz a scenárista Jan Fleischer strašidelné a napínavé drama o nebezpečné lidské posedlosti.  

Hrdinkou příběhu je Mima Veberová (Dagmar Veškrnová-Havlová), která si svou zálibu v rychlé jízdě kompenzuje za volantem sanitky, v níž s doktorem Markem (Jiří Menzel) spěchá ke kritickým případům. Osud tomu chce, aby si Mima zkusila řídit tajemný vůz společnosti Ferat a půjde jí o život.

Juraj Herz už s Veškrnovou spolupracoval na filmech Holky z porcelánu a Holka na zabití. Do roli trenéra si vybral Petra Čepka, kterého už měl v Petrolejových lampách.  

Z příprav na natáčení filmu bylo nejtěžší obstarat vůz, který by dokázal u diváků vzbudit obdiv a trochu strach. Nelehkého úkolu se ujal Theodor Pištěk, který měl jasnou představu, že auto, které pomocí pedálu vysává ze svého řidiče krev, bude Porche 911.

Jenže to tvrdě narazil a z ideologického hlediska to nebylo možné. Musel se podívat po domácích vozech, a to v roce 1981 nebylo úplně snadné. Naštěstí si vzpomněl na prototyp vozu Škoda 110 Super Sport, který se objevil na autosalonu v Bruselu v roce 1972. Tenkrát měl model velký úspěch, a i když to už bylo pár let, měl stále co nabídnout. Detaily jako otvírací střecha, šest výklopných světlometů vpředu a šestnáct světel vzadu tvořilo dobrý základ.

Bylo jasné, že v dobách normalizace by se nikdy žádné výstřední auto nevyrábělo, a tak jediný existující model, který dokázal jet přes 200 km/hod. mohl najít uplatnění alespoň ve filmu. Filmaři podepsali smlouvu s vývojovým oddělením v Mladé Boleslavi a k autu dostali i řidiče, vedoucího prototypové dílny. Ten během natáčení najezdil 1500 km.

Pištěk si ovšem nekompromisně vynutil změny. Především se auto změnilo z bílého na černé. Vznikly tři filmové karoserie a vůz dostal velký spojler.

Hodně velká zábava čekala na Petra Čepka a Janu Břežkovou, kteří museli vůz řídit, přestože nevlastnili řidičský průkaz. To Dagmar Veškrnová byla za volantem jako ryba ve vodě a když vezla Jiřího Menzla, šly na něj mrákoty. Točilo se převážně na reálných závodních okruzích.

Ovšem ani zkušenou řidičku neminuly problémy a v převrácené kabině, když se z nádrže vylil benzín, se pěkně přidusila výpary.

Drsný zákrok cenzury

Film se bohužel do kin nedostal tak, jak byl natočený, a navíc se ani vystříhané části nedochovaly. Už před natáčením musel režisér trochu mlžit, aby vůbec získal povolení. Když potom schvalovací komise viděla tolik krve, nahoty a organický motor vytvořený ze skutečných vnitřností krávy, bylo jasné, že Herz bude muset ze svých představ hodně ubrat.

Ovšem i odlehčená verze měla velký úspěch a nabízela trochu odlišnou kinematografii. Kvůli slávě filmu nakonec zůstal i vůz v nezměněné podobě, přestože původně ho měli filmaři vrátit do původního stavu. Ferat je dnes muzejním exponátem, který stále umí připoutat pozornost.

Zdroje článku: