Martina ve středeční Ulici políbí místo Jirky záchodovou mísu a vzbudí žárlivost ve Vendule

Romantiku s Jirkou zkazí Martině kocovina

Kombinovat červené víno s rumem nebyl nejlepší nápad, k tomu Martina dospěje během středečního rána hodně nepříjemným způsobem. Zatímco Vendula je sice v mizerné náladě, ale přesto dávno svěží, slečna Dubovská se teprve neochotně sbírá z postele a bojuje s kocovinou. Navíc se u ní zastaví Jirka Hložánek, aby si vyzvedl kolo. Zpráva, kterou mu Martina předchozího večera poslala, vyzní kvůli autokorekci jinak, než bylo zamýšleno. Jirka z ní pochopí, že se má pro kolo stavit co nejdřív. Rozcuchaná a pomačkaná Martina mu nesměle vysvětlí, že ho prostě jen chtěla vidět. Konečně si vyjasní, co k sobě cítí, ale mladá kuchařka, znechucená sama sebou, si nechce nechat dát ani pusu. Ještě si nestihla vyčistit zuby a nehodlá riskovat, že by Jirkovi připadala odporná, takže ho raději vypakuje. On naštěstí stejně spěchá na pracovní schůzku, ale slíbí, že odpoledne se vrátí.

Martina se rozzáří nadšením, než si uvědomí, jak mizerně se po včerejšku cítí. Vyrazí za mámou do hospody a požádá ji o pomoc. Kateřina ale udělá podivnou věc. Nalije jí dalšího panáka rumu s tím, že zlo je třeba vyhnat opět zlem. Martina do sebe neochotně obrátí štamprli a od té chvíle bude prakticky pořád zvracet. Když se tedy odpoledne znovu objeví Jirka, jak bylo domluveno, přivítá ho s ještě nešťastnějším výrazem než prve. Omluví se mu, že je jí hrozně špatně a že bude nejlepší, když své romantické sbližování přesunou na zítra. Jenže ve čtvrtek musí Jirka pracovně odjet, a tak se zdá, že osud téhle dvojici zkrátka nepřeje.

Vendula žárlí na Martinin skvělý vztah s Vilmou

Vilma se ve středu ráno ukáže v bistru jen proto, aby před vnučkou opěvovala úžasnou Martinku Dubovskou. Vendula má poslední dobou oprávněný pocit, že se k ní babička nechová hezky. Jedná s ní chladně a odměřeně, jako by jí snad něco provedla, a tak není divu, že Vendulu ani trochu nebaví poslouchat ódy na dokonalou Martinku, se kterou Vilma evidentně tráví čas mnohem raději než s ní.

Paní Nyklová posléze zamíří do Lumírovy kanceláře, aby si postěžovala, že na ni Vendula byla nezvykle ostrá – asi je kvůli něčemu ve stresu. Zároveň se v ní probudí stará dobrá uliční drbna, když začne vyzvídat, jak se vyvíjí vztah Martinky a starosty.

Lumír se pokusí z Venduly vytáhnout, jestli ji něco netrápí, a zavede řeč na Vilmu. Utrápená dcera tak přizná, že ji mrzí, jak se k ní babička chová. Koneckonců se o ni starala, vyměňovala jí plenky, převlékala ji, nosila jí jídlo – a tohle má místo vděku? Když ale na návštěvu přijde báječná Martina, to se babička může zbláznit radostí. Ještě téhož dne si o nepříjemné záležitosti popovídá Vendula právě s Martinou. K jakému závěru děvčata dospějí? Podaří se Martině svou smutnou kamarádku uklidnit?