V pondělní Ulici pan Herman překvapí Jirku vstřícným krokem a Gábinu vzácným šperkem

Soudce se bude chtít usmířit

Po několika dnech mlčení, kdy ani jeden z Hermanů nechtěl ustoupit a být tím prvním, kdo prolomí ledy, se stane nečekané. Pan soudce vyměkne a ozve se synovi s prosbou o setkání. Projevený zájem Jirku jistě potěší, i když by to možná nepřiznal nahlas. Na odpoledne s radostí pozve tátu domů, ale Herman starší se ještě předtím z vlastní vůle a bez ohlášení zastaví v salonu, aby si promluvil s Gábinou.

Slečna Pumrová nejdřív neví, co čekat. Snad Jirkův táta nepřišel proto, aby ji přemlouval ke zrušení svatby? Naštěstí bude mít úplně jiný důvod k návštěvě. Místo aby někomu něco rozmlouval, udělá naopak zajímavý vstřícný krok. Aby Gábině dokázal, že vůči ní není zaujatý, daruje jí přívěsek po manželce – šperk, který se v jeho rodině dědí už celé generace. Dokonce jí ho sám ochotně připne kolem krku a poeticky jí zalichotí.

Později se pan Herman objeví u syna, jak bylo původně domluveno, aby si popovídali. Jirka pořád čeká, že celou tu záležitost kolem posledního rozhovoru ještě nějak naťuknou. Sice se nepohádali v pravém slova smyslu, ale přece jen si řekli docela závažné věci. Otec se ale chová, jako by o nic nešlo. Vlastně přímo odvětí, že se nic nestalo. Všechno je to jen otázka priorit. Jirka mu dal jasné ultimátum – buď se smíří s tím, že se jejich rodina spojí s nechvalně proslulou rodinou Gábiny, anebo se znovu přestanou stýkat. Soudce si vybral, nechce o kontakt se synem zase přijít, ačkoli se evidentně nadále obává o svoji dobrou pověst.

Šachová partie v (ne)přátelském duchu

Úplnou náhodou si Herman všimne, že Jirka má na polici rozehranou partii šachů. Překvapí ho, že syn ve volném čase hraje tuhle královskou hru, ale ještě víc ho ohromí zjištění, že ji má rozdělanou s Mastným. Tenhle člověk že umí hrát šachy? To, že byl ve vězení, z něj podle Jirky ještě nedělá neandrtálce. Soudce sám šachy miluje a rozhodne se je pojmout jako vhodnou záminku k usmíření s Radkem, jenž má zrovinka za chvíli dorazit.

Radkovi se podaří nad Jirkou zvítězit, zatímco Herman starší jejich partii sleduje a skřípe u toho zuby. Počítá totiž každý synův špatný tah a je víc než natěšený na to, jak Mastnému ukáže, zač je toho loket. Jestlipak by si poradil i s mnohem zdatnějším soupeřem? Nebyl by to Radek, aby „přátelskou“ výzvu nepřijal, ovšem až příštího dne. V úterý se tedy nejspíš můžeme těšit na pořádně napínavou hru. Je téměř jisté, že utkání se v kamarádském duchu neponese…

Večer si Jirka všimne povědomého přívěsku kolem krku své přítelkyně. Nemůže si ale vybavit, kde už ho předtím viděl. Teprve, když mu Gábina vysvětlí, jak k němu přišla, zapadnou vzpomínky na správné místo. Že by se otec opravdu změnil k lepšímu? Po partii šachů v hospodě to nebude tak jisté.