Kde se v lidech bere ta nenávist, reaguje Sandra Nováková z Ulice. Čelí nechutné kritice

Příšerná, prostě katastrofa, říkají o ní

Jak se zdá, na přítomnost Sandry Novákové v Ulici si mnozí fanoušci nekonečného seriálu dosud nezvykli. Třebaže některým nijak nevadí, najdou se i tací, kteří s chutí a necitlivě komentují nejen její dějovou linku, ale i hereckou práci a vzhled. Herečka do Ulice vstupovala s vědomím, že se jistě dočká spousty negativních komentářů. Koneckonců nahradila oblíbenou Šárku Krausovou a málokoho těší, když v jeho oblíbené podívané dochází k náhlé záměně herců. Ovšem některé nenávistné reakce, které na její adresu poslední dobou doslova srší, vyrazily dech i jí.

Adriana se pořád tlemí, až je to odporný. A ta její dcera, rozmazlená, nelíbí se mi ani jedna.

„Jediný důvod, proč vybrali tuto herečku na roli Adriany? Nehodí se tam vůbec, ten její umělý úsměv, to její chování. Je prostě příšerná.“

Eddie je moula, ale Adriana je děs a hrůza. To už fakt neměli nikoho jiného? Tahle herečka se tam hodí jako pěst na oko, prostě katastrofa!

„Prosím, vraťte nám naši Adrianu. Když je těhotná, nemusela by tam být v každém dílu. Toto je strašné, od začátku jsem sledovala Ulici, ale už to nejde, tato herečka je nepříjemná jako veš v kožichu.“

Ti lidé musejí být smutní a nešťastní

Tohle jsou přitom ještě některé z mírnějších komentářů. Sama herečka se rozhodla reagovat a vybrat z davu obzvlášť hrubých urážek ty nejnepříjemnější. Někdo ji např. tituloval jako „ošklivou herečku a šklíbu mastnou“, která má „tu hubu rozcapenou“ atd. Ona se však rozhodla s nenávistí diváků bojovat právě úsměvem a dobrou náladou, jak můžeme vidět v jejím vyjádření na sociálních sítích.

Když si někdy čtu tyhle komentáře, nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Ale pak si vždycky uvědomím, kolik asi bolesti, nenávisti a smutku musí být v lidech, kteří mají potřebu ventilovat svoje frustrace takhle veřejně. Je mi jich vlastně hrozně líto. Protože šťastný, spokojený člověk nemá potřebu psát nenávistné komentáře, urážet druhé a snižovat je kvůli tomu, jak se smějí, vypadají nebo jak dělají svoji práci. Já si svůj úsměv nechám. Protože ten patří ke mně. A budu se smát dál – nejen kvůli sobě, ale i kvůli všem, kteří si nenechají vzít radost jen proto, že se to někomu nelíbí.

Pod tímto prohlášením se začaly hromadit další rozličné reakce diváků – jak se dalo očekávat, ty povzbudivé a plné podpory i ty negativní.

Náhodou, mně se váš úsměv moc líbí, jste skvělá, stačí se podívat na profil těch, co uráží, no, žádná sláva, kolikrát se i leknu.

„Nemám potřebu vám nadávat, ale na postavu Adriany se prostě nehodíte, protože citlivou osobu prostě hrát neumíte. Co jste tam nastoupila, Ulici nesleduji. Viděla jsem s vámi týden a dost. Afektovaná Adriana, která na svého dědu mluví, jak kdyby byl dřevo, to nedám.“