Temný případ ze zamrzlého světa, kde panuje šedesát dní tma a podivné věci jsou na denním pořádku

Seriál se přestěhovat s dějem na Aljašku a po prvních dvou epizodách je jasné, že změny byly ku prospěchu věci. Po první sérii, která ohromila fanoušky kriminálního žánru, se další dvě série potýkaly celosvětově s odchodem diváků a tento trend konečně čtvrtá série zastavila. K výrazným změnám došlo i ve filmovém štábu.

Hlavní slovo dostala Mexičanka Issa López, která je podepsaná pod režií i scénářem. López si vybrala pro svůj příběh fiktivní městečko Ennis na Aljašce, které na 60 dní zahalila tma. Přichází období, kdy ze stínů a z ledu vychází podivné síly, které většinou místní obyvatele už nepřekvapují. Ozývají se mrtví.

Tentokrát je všechno horší a detektiv Elizabeth Danversová musí odhalit zmizení vědců z nedaleké výzkumné stanice, které v jeden okamžik postihla podivná událost. Poslední zaznamenaná slova na mobilním telefonu jsou: „Všichni jsme mrtví.“ Případ navíc může mít spojitost s dávným případem – zmizením domorodé ženy a aktivistky z Iñupiatu. Její jazyk se našel na výzkumné stanici.

Vyšetřovatelku případu a šéfku místní stanice hraje Jodie Foster, která působí stejně nesmlouvavě a drsně jako zmrzlá krajina všude kolem. Foster patři k té malé skupině herců, u kterých je jejích účast v projektu sázkou na jistotu, a platí to i u této šestidílné série.

Jako Elizabeth Danversová není moc ze své práce nadšená. Před lety byla na tuto pustou základnu „povýšená“, ale moc dobře ví, že to byl spíš trest za chování.

Elizabeth má pověst tvrdé ženy, trochu samotářské, a ne moc oblíbené. Naštěstí je ve věku, kdy jí to moc nevadí. Případ si chce za každou cenu udržet a vyšetřit ho. Dokonce spojí své síly s domorodou státní policistkou, se kterou nemá nejlepší vztahy. Navarro si zahrála bývalá boxerka Kali Reis.

Divák je nejen u řešení případu, ale pomalu na povrch vyplouvají i skutečnosti, proč se obě ženy před lety znepřátelily.

Nadpřirozené prvky nejsou v této kriminální sérii výjimkou a už v předchozích sériích s nimi tvůrci tak trošku koketovali. Děsivá atmosféra tmavého města, kde není rozdíl mezi dnem a nocí, je ideálním prostředím pro záhady, které se podle reakce lidí v tomto místě objevují častěji než jinde.

Jak už je dnes zvykem, rasová a sexuální politika se táhne celým seriálem. S lidmi Iñupiat se zachází jako s občany druhé kategorie. Domácí násilí je ve městě běžné. 

Danversová však musí řešit mnohem složitější problémy. Jen vypátrat kdo a proč financuje výzkumnou stanici, je zatím velkým úkolem. A přichází další palčivé otázky. Kdo nechal jazyk dávno mrtvé ženy na podlaze stanice? Co je za úprkem vědců z bezpečí stanice doprostřed ledové pustiny?  

S mrtvými je to tak, že přijdou, když jim chybíš, někdy ti chtějí něco říct a někteří z nich tě prostě chtějí vzít s sebou. Musíš poznat rozdíl,

zazní v jedné epizodě ohledně podivných úkazů ve městečku.

Hrůzný nález hromady zmrzlých těl působí opravdu na diváky děsivě. Herci to ale berou jako běžnou kulisu. Herci pojmenovali hromadu zmrzlých těl „vražedným tablem“.

První den opravdu nemůžete uvěřit tomu, co vidíte. Ale do druhého dne je to jen stará bota, která je v rohu místnosti. Jen se poflakujeme a popíjíme kávu kolem té spleti zmrzlých těl. Po chvíli to opravdu moc neznamenalo,

uvedla Foster.

Dali jsme si šálky kávy a povídali si o fotbale vedle mrtvol. Ve skutečnosti jsme potkali mrtvoly dříve, než živé herce. Bylo to tak dobře udělané, že jste vlastně mohli v okamžiku, kdy se to rozmrazovalo, skoro cítit to, co by vonělo, kdyby to bylo skutečné.

 vzpomíná Reis s velkým smíchem.