Soukromí Jaroslava Marvana, tentokrát bez růžových brýlí

Kromě nemanželského dítěte a milenky, která zemřela za podezřelých okolností, o něm kolegové tvrdili, že byl zákeřný a ani za války se nechoval tak, jak po osvobození předváděl. Dokonce se snažil pošpinit jiného herce a měl zálusk na jeho divadlo. Jako legendární rada Vacátko však na lidi působil jako vzor všech cností a jeho věrní diváci automaticky takový charakter přisuzovali i Marvanovi.

Uměl se prosadit v každé době

Navzdory snaze, kdy se Jaroslav Marvan po roce 1948 hlásil k prominentům nového režimu, si pamětníci uchovali vzpomínky, kdy během války s klidným svědomím spolupracoval s takovými periodiky, jako byla Vlajka či Árijský boj. Herec se jednoduše uměl postarat, aby se mu v každé době žilo dobře.

Poválečný režim ho uměl ocenit

Popularita a politická přizpůsobivost mu přinesly titul laureáta státní ceny a také se stal zasloužilým umělcem a v roce 1971 se stal dokonce národním umělcem.

Navzdory všem poctám mu nedělalo problém vystupovat proti Burianovi, přestože to byl právě Vlasta Burian, který ho v počátcích jeho kariéry všemožně podporoval. Po válce, kdy čelil Burian obvinění z kolaborace s nacisty, se ho Marvan nezastal, dokonce proti němu veřejně vystoupil. Brousil si totiž zuby na jeho divadlo! V knize Ondřeje Suchého je také zmínka o tom, že už proti Burianovi intrikoval během protektorátu.

Oficiálně se nikdy nestal členem komunistické strany, ale nevadilo mu využívat komunistický režim ve svůj prospěch. Není divu, že ho řada hereckých kolegů označovala za prospěcháře.

Údajná sebevražda jeho milenky zůstala s mnoha otazníky

Nebylo žádným tajemstvím, že chtěl Marvan potomka a s manželkou se dítěte nedočkali. Marvan byl sice pod silným vlivem manželky, ale to mu nebránilo mít milenku. Tou byla herečka Národního divadla Alena Jančaříková, která už měla dvě děti, když s Marvanem otěhotněla. Navzdory tlaku svého okolí si dítě nechala, a tak se Marvan stal otcem dcery Aleny. Herec se k ní přiznal, ale dal přednost svému pohodlnému životu a zůstal žít s manželkou, která situaci nenesla dobře. Možná kvůli ní styk s dcerou nevyhledával.

Dcera neměla ani rok, když byla její matka nalezena mrtvá. Údajně spáchala sebevraždu, měla se otrávit plynem. To, že byl byt celý vzhůru nohama, nikomu nepřipadalo divné. Alena Jančaříková měla před sebou významnou událost v divadle a moc se na ni těšila. Proč by si tedy sáhla na život?

Vyrojily se i spekulace, že za její smrtí mohla být hercova manželka nebo někdo další. Myslela si to i celá Alenina rodina, dokonce i vyšetřovatelé. Přesto bylo vyšetřování rychle uzavřeno jako sebevražda a nikdo nebral v potaz ani to, že měla mladá žena rozbitou bradu a poraněné ruce. Příbuzní mrtvé ženy se museli především postarat o tři děti, takže podivné závěry vyšetřování nechali být.

Marvan se o dítě starat nechtěl

Šeptalo se, že večer před Aleninou smrtí jí Marvan volal a rozzuřená manželka vytrhla telefonní šňůru ze zdi. Bylo jasné, že malou Alenku si Marvan domů přivést nemůže. U soudu se jí zřekl a občas jí zanesl nějaké dárky. Uvedl, že ji má rád, ale není schopen se s ní stýkat. Na návštěvy ho doprovázela manželka, zřejmě aby měla situaci pod kontrolou.