Slunovrat (2019): Horor s hlubším přesahem

Jsou horory a horory. Jedny z nich mají polekat, spíše než znepokojit, a dojem z nich se vytratí ještě dříve, než odejdete z kinosálu. Ty druhé vás možná nevylekají, ale možná vám ještě dlouhou dobu bude zle. Přesně takový je Slunovrat. Tvůrci plně zanevřeli na typickou potemnělost a chladnost mysteriózních plátků. Vezmou nás do vesnice prozářené ostrým letním sluncem, kde zrovna probíhají oslavy slunovratu. 

Právě tam se vydává také parta kamarádů, mezi kterými je také Christian (Jack Reyonor) a jeho přítelkyně Dani (Florence Pugh). Kdesi uprostřed švédského venkova, na míle daleko od civilizace, je uvítají tamní, oděni v bílých šatech s květinovými věnci. To je pro horor velmi neobvyklý výjev, který možná mnohé diváka nalákal hned z plakátu. Kdo by nechtěl být svědkem toho, jak se z milé folkórní slávy, která evokuje nám dobře známé české venkovské tradice, vyklube dost zvrhlý rituál? 

Už trailer napovídá, že se z parády, která se koná pouze jednou za 90 let, vyklube něco podezřelého. Divákovi však ani nedá šanci tušit, o co přesně půjde. Tak se dlouhou dobu chová i samotný film, podává pouze malé střípky čehosi nečistého a rozuzlení není vůbec předvídatelné. Jak postupně atmosféra houstne, dojde vám, že kamera je od éterických scén dokkáže záhy přesunout k ryzím násilnostem, které se neštítí předvést v jejich plném rozsahu. V tomhle ohledu je film příjemně vyvážený. 

Je tu další, velmi podstatný aspekt. Vztah mezi dvěma hlavními protagonisty už dlouhou dobu skřípe a Dani trpí silnými stavy úzkosti. Právě její postava je tím, co děj potahává tím správným směrem a častými emočními bouřemi kompenzuje chladnost onoho kultu. Zároveň tak kompletuje psychologickou rovinu, která je bezesporu jednou z nejvýraznějších předností, ne však všemi pochopenou. 

Po poměrně dlouhém úvodu, kdy divák ani protagonisté netuší, která bije, je nadcházející spád událostí pouze pro silné žaludky. I v tomto ohledu je ale snímek dokonale vyvážený, surovost je v kontrastu s poetickou atmosférou a mysteriózně-psychologická podstata je doplněna příjemným artovým vizuálním provedením, který ji svým způsobem podtrhuje. To jsou kvality, které dokládají precizní práci, která by si zasloužila větší diváckou přízeň. Zkrátka ale není pro každého.