Rozervaný král rocku Jiří Schelinger: noční skok do Dunaje byla chyba

Šestého března 1951 přišel na svět v Bousově chlapec, kterému hudba doslova kolovala v žilách. Otec Josef byl koncertní kytarista a učitel, matka Miloslava aranžovala květiny. Talent zdědil i mladší bratr Milan, budoucí kytarista a zpěvák.

Jenže cesta k mikrofonu nebyla přímočará. Mladý Jiří nedokončil učňák na instalatéra. V srpnu 1968 ho chytla Veřejná bezpečnost – podezření z vylepování protisovětských plakátů v pražských Nuslích. Ve vazbě se pokusil o demonstrativní sebevraždu.

Skončil v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Výsledek? Modrá knížka a žádná vojna. Než se začal živit hudbou, tahał kulisy v Divadle Jiřího Wolkera.

Když se z kulisáka stala legenda

Školní kapela Nothing But Nothing. Barová skupina Smaragd Iva Trojana. Majestic. The Happy Five. A pak přišel zlom – Faraon Karla Šípa. Rok 1972 přinesl singl, který zná každý: Holubí dům. Televizní verze vznikla až o rok později.

S Faraonem nahrál i hit René, já a Rudolf, k němuž text napsal sám Karel Šíp. Ne František Ringo Čech, jak se často mylně tvrdí. V roce 1973 přestoupil do skupiny Františka Ringo Čecha. Tam se jeho talent rozvinul naplno.

Deska Nemám hlas jako zvon vyšla v roce 1975. Následovalo Ovoce z naší zahrádky o rok později. V roce 1977 spatřilo světlo světa album Hrrr na ně… – vůbec první hardrocková deska v Československu. O dva roky později přišlo …nám se líbí….

Páté album Zemětřesení zůstalo nedokončené. Stihl nahrát jen tři skladby: Stavros Niarchos, Sen a Alchymista. V soukromí prošel dvěma manželstvími. První s Alenou trvalo tři roky, v roce 1971 se narodila dcera Andrea. V roce 1977 se oženil podruhé s Jitkou Poledňákovou Schelingerovou.

Bratislava, duben 1981: Noc, která všechno změnila

Přijel sám svým Fordem Cortina. Natočit playback pro Televizní klub mladých – píseň Což takhle dát si špenát. Po natáčení zamířil do vinárny Veľkí františkáni. Alkohol. Marihuana. Před půlnocí se setkal s fanynkou, jejím přítelem a dalšími dvěma muži.

Společně vyrazili na tehdejší Most Červené armády. Dnešní Starý most. Začalo vzájemné hecování. Dokazování odvahy. Jeden z mladíků se svlékl a skočil do Dunaje. Zachránil se na bójce.

Co následovalo, změnilo všechno. Schelinger předal fanynce tašku s doklady. Oblečený skočil za ním. Silný proud řeky ho okamžitě strhl pod hladinu. Už se nevynořil.

Pátrání trvalo téměř měsíc. Bezvládné tělo bylo nalezeno až 7. května 1981 u slovenské osady Bodíky.

Odtajněné spisy odhalily pravdu

Zemřel na utonutí v důsledku asfyxie. Bylo mu třicet let. Ostatky převezli do Prahy a pohřbili na Olšanských hřbitovech. Okamžitě se rozjela mašinérie spekulací a konspiračních teorií, které přetrvávaly desítky let.

Mezi lidmi se šířily fámy. Že smrt zosnovala Státní bezpečnost. Že Schelinger svůj skok pouze fingoval, aby mohl emigrovat na Západ. Tyto teorie však definitivně vyvrátil zpěvákův bratr Milan, který v roce 2016 získal odtajněné vyšetřovací spisy.

Spisy jednoznačně prokázaly: šlo o nešťastnou náhodu. Padl i mýtus o záměně těla v hrobě, který dříve podporovaly nesrovnalosti v pitevní zprávě. Identifikace těla byla spolehlivě potvrzena na základě porovnání zubní karty.

Zcela smyšlená byla také legenda, že britská skupina Black Sabbath zvažovala angažování Schelingera jako náhradu za Ozzyho Osbournea. Nikdy se to nestalo.

Hlas, který nezmizí

„Pro mě byl Jirka nejlepší český rocker všech dob. Ten jeho chraplák neměl konkurenci. Je strašná škoda, že doplatil na mladickou nerozvážnost a nechal se vyhecovat k takové hlouposti. Dunaj v Bratislavě má obrovskou sílu, tam neměl šanci“, říká jeden z věrných posluchačů.

František Ringo Čech, jeho blízký přítel a kapelník, vzpomíná s hlubokou lítostí: „Na zpěváky se vždycky lepí největší otrapové. Já je od Jirky odháněl, báli se mě, v Bratislavě byl ale jejich. Šli v hloučku přes most a on najednou vylezl na zárabdlí a skočil. Kdybych tam tenkrát byl, nestalo se to“.

Odešel na vrcholu svých sil. Ale jeho písně žijí dál.