Remake Motýlka po 44 letech. Jeden z mála, který překoná originál?

Pustit se do přepracování po desítky let tak ceněného díla byl opravdu odvážný krok. Od začátku bylo jasné, že lepší už nenatočí. Jedná se o naprosto ukázkové drama, zobrazuje surové zacházení v kolonii, vnitřní touhu po svobodě a díky skvělým hereckým výkonům se dotkne snad úplně každého. Na moment se celé prostředí zdá být reálné, a tak blízko. K dokonalosti jej navíc dožene fakt, že celý film je inspirován skutečnou zkušeností autora románové předlohy. 

„Ořezaný” originál 

Mnohé scény jsou identické, dalo by se tak říct, že nový Motýlek je převyprávěním toho původního. Zásadní rozdíl je ale v tom, že nová verze je oproti dvě a půl hodiny trvajícímu filmu o téměř dvacet minut kratší. To se nezdá jako moc, ale právě tato dramaturgická strohost filmu přidala. V třiasedmdesátém roce vsadili na úporné scény, které v mnoha případech neměly podstatu, byly ale typické pro tehdejší náročnější dramata. Díky tomu se nový snímek stává divácky konzumovatelnějším, svižnost filmu je v dnešní době daleko preferovanější. Přesto ale scénář neubral na podstatě Henriho trápení. 

Spoluvězeň Freddie Mercury

Není diváka, který by neviděl Bohemian Rhapsody (2018). Nápadná podoba filmového frontmana skupiny Queen a Motýlkova spoluvězně není náhodná – i tato role byla svěřena do rukou Ramiho Maleka. V roli samotného Motýlka se představil Charlie Hunnam, který si ve stejném roce zahrál i v Král Artuš: Legenda o meči. Herci se představili pod taktovkou režiséra Michaela Noera, norského filmaře s předešlou zkušeností s vězeňskými dramaty. Na kontě má divácky velmi pozitivně hodnocené filmy jako Tři slova, Severozápad nebo Před mrazem. 

Těžko nové zpracování zopakuje úspěch toho předešlého. V tomto případě se ovšem teze odsuzující všechny remaky a oslavující původní snímky nepotvrzuje. Příběh Motýlka jako sázka na jistotu, kvalitní herecké výkony, bezchybná výprava. To je jen zlomek z aspektů, které dělají opravdu kvalitní snímek.