Radioaktivita: Příběh ženy, která musela být lepší, než muži

Radioaktivita: Příběh ženy, která musela být lepší, než muži
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Příběh je inspirovaný životem Marie Curie Sklodowské, ženy, která byla fascinovaná vědou a muži ji nikdy neodpustili, že odložila kuchyňskou zástěru. Za svou vědeckou práci získala jako první žena v historii Nobelovu cenu.

Britský film z roku 2019 se objeví už 15.11. na Netflixu. Přestože je často uváděný jako životopisný snímek, jde spíše o film, který se inspiroval románem Lauren Redniss o mimořádně zajímavé ženě Marii Curie Sklodowské.

Film měl premiéru na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu v roce 2019. Následně měl jít do kin, ale zasáhla pandemie a premiéra byla zrušená. Snímek se objevil na platformě Amazon Prime Video a teď dorazil na Netflix.

O filmu:

V roce 1934 Marie Curie (Rasamund Pike) zkolabuje ve své laboratoři v Paříži. Když ve spěchu cestuje do nemocnice, vzpomíná na svůj život. Neměla to ve své době vůbec lehké a velice často její práce nebyla akceptovaná jen proto, že byla žena. Trochu ze zištnosti se v roce 1893 spojila s Pierrem Curieem (Sam Riley), aby si tím otevřela dveře, které pro ženu zůstávaly zavřené.

Přišlo období, kdy se Marii v práci hodně dařilo a na svět přišlo polonium a radium. Také se do Pierra zamilovala, a tak se vzali a brzy měli dvě děti. Nedlouho poté vědkyně oznámila objev radioaktivity, což přineslo revoluci do chemie a fyziky. Radium se brzy začalo využívat v průmyslové výrobě.

A Marie spolu s Pierrem za svou práci získávají Nobelovu cenu.

Krátce na to Pierre umírá pod koňskými kopyty. V té době byl však už nemocný v důsledku práce s radioaktivním materiálem, o jehož nebezpečí pro lidské zdraví se toho ještě moc nevědělo.

Marie Curie z počátku odmítá brát v úvahu nebezpečí, které jí hrozí, ale nemůže ignorovat, že stále více lidí, kteří přichází do styku s rádiem, umírá. Přesto pokračuje ve výzkumu a v roce 2011 získává další Nobelovu cenu za chemii.

Přichází první světová válka a vědkyně se zapojuje do pomoci s rentgenovou jednotkou na západní frontě. Vše financuje ze svých zdrojů, když prodává zlaté medaile Nobelovy ceny.

Scény jejího života jsou protkány scénami zachycujícími budoucí dopad jejích objevů jako je radioterapie, atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, test jaderné bomby v Nevadě nebo výbuch černobylské jaderné elektrárny. Když v roce 1934 umírá, vidí vize těchto událostí. 

 

Zdroj:

  • autorský článek