Jak zvládla život dívka, jejíž osud byl předlohou pro seriál Jitřní záře

Jak zvládla život dívka, jejíž osud byl předlohou pro seriál Jitřní záře
Měla mít krásné poetické jméno Půlnoční bouře, které jí vybrali rodiče po vzoru indiánských tradic. Zlovůle matrikářky ovšem záměry rodičů zhatila. Nebo to byl možná zdravý rozum. Přestože se mladý pár nechtěl podvolit, realita je dostihla.

Pro svůj životní styl přece jen potřebovali peníze ze sociálních dávek, a tak vymodlené, prvorozené děvče potřebovalo rodný list a jméno, které matrikářka uzná za vhodné. Z Půlnoční bouře tak byla Eliška Gaia.

Jak i seriáloví tvůrci do děje zahrnuli, Jitřní záře (Eliška) nebyla v dospívání zdaleka tak nakloněna způsobu života své rodiny. Chyběla jí společnost vrstevníků a měla touhu po vzdělání, protože domácí výuka matky a lekce „života v přírodě“ jí ke štěstí nestačily.

Jak rostla, rozpory s rodiči byly stále častější, a tak se Eliška po dlouhé úvaze rozhodla pro bolestné a radikální řešení a odešla žít do Klokánku, což jí umožnilo zařadit se do systému, který rodiče neuznávali.

Eliška chodila do školy kvůli nátlaku úřadu jen na začátku svého dětství a už v druhé třídě ze školy odešla a vzdělávala se doma.

Dívka, která se narodila v roce 2001, se pozornosti médií vyhýbala, ale poté, co odešla od rodiny, kterou nepřestala milovat, snažila se žít obyčejný život mladého člověka. Láska k přírodě a ke zvířatům jí zůstala, ale chtěla žít jinak než rodiče.

O svém životě se rozpovídala před pár lety pro deník.cz. Z Klokánku, kde byla téměř rok, přešla do dětského domova, kde žila až do plnoletosti. Odchod z rodiny měl více důvodů než jen touhu po socializaci. Jak v rodině přibývali sourozenci, vztah rodičů se měnil a podle Elišky, pro kterou to bylo citlivé téma, to nebylo dobré. Navíc matka nezvládala učit pět dětí vše potřebné.

Hodně cestovali a na přezkoušení do řádné školy chodila jednou za dva roky. Brzy si uvědomila, že pokud chce v životě dělat práci, kterou bude mít ráda, potřebuje klasické vzdělání. To s kočovným životem rodiny nešlo, i když i takový život měl své kouzlo a na koupání v moři a běhání po pláži ráda vzpomíná. Zimy trávila rodina ve Španělsku u moře.

První rok v Klokánku byl pro Elišku hodně náročný a musela se naučit žít se svými vrstevníky a také si zvyknout na jejich chování.

Nakonec to zvládla.

Vyrostla a rozhodně si přála rodinu, ale ne pět dětí, jako měla její matka. Dnes je jí 21 let, je aktivní na sociálních sítích a žije s přítelem, se kterým vychovává dcerku. O svém životě si rozhoduje sama a nechce ho nijak medializovat.

Zdroj článku: