První Django oslavil 79. narozeniny: Franco Nero má na kontě neuvěřitelných 226 rolí a s herectvím rozhodně nekončí

První Django oslavil 79. narozeniny: Franco Nero má na kontě neuvěřitelných 226 rolí a s herectvím rozhodně nekončí
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Franco Nero patří mezi nejoblíbenější hrdiny 60. let. Jako první Django se ukázal na plátně už v roce 1966. Poté se objevil v celé řadě skvělých (a někdy ne tak skvělých) westernů, než se začal orientovat i na další žánry. 23. listopadu oslavil hrdina našeho dětství své 79. narozeniny.

Začátek kariéry v italowesternech

Narozen jako Francesco Sparanero se italský herec rozhodl již velmi brzy pracovat ve filmovém světě. Už jako mladistvý hrál v různých divadelních hrách, některé dokonce sám vymýšlel a režíroval. Když se přestěhoval do Milána, potkal italské režiséry Carla Lizzaniho, Antonia Pietrangeliho a Johna Hustona. Oni poznali Nerův herecký talent a později mu nabídli různé role v jejich filmech. Definitivní průlom zažil ale až v roce 1966, kdy dostal hlavní roli ve filmu „Django“.

„Django“ odstartoval jedinečnou kariéru Nera. Spíše tichý a vždy prázdnou rakev za sebou tahající pistolník je neomylně spojený s italským modrookým hercem. Celkem Djanga zahrál pět a půl krát (půl, protože není zcela jasné, jak se jmenovala jeho role ve filmu Quentina Tarantina „Nespoutaný Django“ - byl to původní Django, či nebyl? Kdo ví.)

Následovaly další italowesterny a především filmy pod režií italského giganta Enza G. Castellariho, například „Občan se bouří“, „Lovec žraloků“, „Keoma“ a vysoce vychválený snímek „Policie obviňuje, zákon osvobozuje“. S Castellarim si Nero ale užil i jeho nejspíše nejhorší výtvor „Vůně cibule“. I když má film na ČSFD docela dobré hodnocení (72 %), nějak se komedie kolem cibuli pojídajícího dobráka nikdy správně nerozjede.

Poslední roky spíše v menších produkcích

Poté, co se roku 1990 objevil v druhém díle „Smrtonosné pasti“, vynechal role ve velkých trhácích. Od roku 1994 až do roku 2009 zůstal věrný menším italským projektům, kde nejčastěji hrál mafiánského kmotra či mafiánského advokáta. Až v posledních letech se zase ocitl ve větších hollywoodských filmech, jako třeba ve filmech „Dopisy pro Julii“, „John Wick 2“ a v Tarantinovském mistrovském díle „Nespoutaný Django“. Navíc si poprvé vyzkoušel dabing v animovaném filmu „Auta 2“.

23. listopadu oslavil fenomenální Franco Nero 79. narozeniny, a ani ve vysokém věku nepočítá s důchodem. Aktuálně jsou v přípravě 4 další filmy.

Celkem si tak zahrál v neuvěřitelném počtu celkem 226 filmů, což je málem rekordní číslo.