Michaela Dolinová má práci, kterou by u známé rosničky čekal málokdo

Kočovný herecký život

Michaela pochází z lékařské rodiny a její rodiče tajně doufali, že i jejich dcera se stane doktorkou. Michaela se ale ve čtrnácti letech dostala na konzervatoř a vydala se úplně jiným směrem.

Celý život Míša hraje, moderuje, založila si dokonce vlastní divadelní a uměleckou agenturu, a její práce jí dělá radost. Sama Míša si myslí, že mladistvou a vitální jí po šedesátce udržuje její kočovný herecký život. Prohlašuje:

Baví mě cestování a spaní po hotelech. Když se jede třeba na Moravu, tak pro mě jsou to zážitky. Někdy se doma až bojím říkat, že se na ten zájezd těším. Kočovný život mi vůbec nevadí.

Problémy s penězi

Herečka nedávno přiznala, že ale není vše tak růžové, jak by se na první pohled mohlo zdát. Někteří pořadatelé totiž Michaele za odehraná představení vůbec nezaplatí.

Jelikož ale Michaela vede vlastní divadelní a uměleckou agenturu, je zodpovědná za herce, za techniku a musí si hlídat, aby zaplaceno dostala. Uvedla:

Ale to moje zaměstnance nezajímá a já nechci, aby to pocítili. Takže na mně je vlastně takový ten risk, do čeho já půjdu, kam já prodám to svoje představení.

Když Míša zaplaceno nedostane, musí vše uhradit ze svého a pak se měsíce doprošovat dlužníků. Popsala, jak to pak vypadá:

Já se pořád snažím volat a uhánět. Dostávám se do role prosebníčka nebo toho zlého nakonec. Najednou si připadám trapně, že chci peníze, které mi patří.

Vymáhání přes soudy bohužel nedává smysl. Jednotlivé částky nebývají tak vysoké, aby se vyplatilo začínat drahý a zdlouhavý právní spor.

Michaela a její nová práce

Když přišla pandemie koronaviru, Michaela zůstala doma bez práce. Nakonec přišla na to, co by mohla dělat. Řekla:

Abych se nenudila, začala jsem provázet na zámku v Zákupech. Původně jsem tam strávila tři týdny, a nakonec se z toho stala tradice. Letos jsem tam prováděla už popáté. Bylo to tehdy skvělé rozhodnutí, protože jsem měla pocit, že dělám něco smysluplného.

Návštěvníci zámku jsou většinou překvapení, když v roli průvodkyně vidí známou tvář. Michaela popsala, jak to většinou na prohlídce probíhá:

Někteří se překvapeně ptají, jestli mě odněkud neznají, jiní jsou v šoku a pak si během celé prohlídky mezi sebou šeptají. Mám pocit, že místo výkladu řeší hlavně to, zda jsem to skutečně já, nebo ne. A pak jsou tu i lidé, kteří přijdou cíleně na mou prohlídku. Zámek vždy dopředu zveřejňuje termíny, kdy provázím, a někteří návštěvníci si vybírají právě tyto časy.