Lubomír Lipský a vzpomínka na film, kde stačilo otevřít dveře a vypadla mrtvola
Určitě na něj budeme vzpomínat jako na dobrodružného vinaře, který měl trochu zlobivého vnuka ve filmové sérii Bobule. Stejně skvělý byl i jako děda v komedii Saturnin, kde se sešla mimořádně dobrá herecká parta. Rozhodně nezapomenutelný je ve své životní roli v komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku, která se začala točit v roce 1969.
Jedna z nejlepších předrevolučních komedií vycházela z knihy, kterou napsal jugoslávský autor Nenad Brixi. Ten však nebyl moc nadšený z toho, co z jeho díla udělal Oldřich Lipský a Miloš Macourek. Dostal sice tučný honorář, ale ten musel utratit v Československu. To hodně pobavilo celníky, kterým se jevil zpočátku podezřele, protože neměl při vjezdu do země moc peněz. Když jim však ukázal listiny, kde bylo uvedeno, kolik peněz má a jak je musí použít, nakonec cizince politovali, protože podle nich nebylo snadné tolik peněz jen tak utratit.
Bláznivá komedie se trefila do vkusu diváků. Dělala si legraci úplně ze všeho a hlášky jako „my jsme všichni Gogo“, „jeden Huhu koktejl“ nebo „tady ručník-tady mýdlo“ jsou prakticky nesmrtelné.
Jen stěží si lze v roli nesmělého George Camela představit někoho jiného než Lubomíra Lipského. Ten diváky provádí celým příběhem plným černého humoru a mrtvol.
Chudák George jen otvírá dveře a padají na něj mrtvoly. Z toho samozřejmě nemá moc radost. Hlavně proto, že se automaticky předpokládá, že vraždí on. Na druhou stranu si ovšem začíná budovat pověst nebezpečného muže, což se mu začíná líbit. Dobrý dojem to dělá i na krásnou redaktorku Sabrinu, která by si ho jako nesmělého učitele nikdy nevšimla.
Ústřední dvojici měli původně v komedii ztvárnit Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová. Předpokládalo se, že populární herci, kteří v té době tvořili pár, přinesou příběhu ještě „přidanou hodnotu“. Jenže když se tvůrci dozvěděli, že nejsou první, kdo tak uvažoval, a populární pár měl v tom období práci na dvou dalších filmech, Brzobohatý byl nahrazen bratrem Oldřicha Lipského, Lubomírem.
Velké změny se staly i se scénářem a místo humorně laděné detektivky vznikla bláznivá parodie, kde z původního děje moc nezůstalo. Místo toho následoval jeden ztřeštěný nápad za druhým.
George Camel se stal mnohem více roztržitým a nepředvídatelným než jeho knižní předloha Timothy Thatcher. Mnohem více prostoru dostala bytná Camela v podání Marie Rosůlkové. I Huhu koktejl byl nápadem dvou českých tvůrců. V knize šlo původně o ořechový likér.
Celý dojem z filmu pozvedly komiksové kresby Káji Saudka, který se s Oldřichem Lipským přátelil. Pro umělce to byla na dlouhou dobu poslední práce pro film, protože i on se znelíbil režimu a upadl do nemilosti.
U natáčení byla legrace, ale i smutek. Jan Libíček na tom nebyl zdravotně dobře. Měl těžkou cukrovku a odcházely mu ledviny. Aby mohl fungovat, jedl léky na bolest po hrstech a zapíjel je pivem.
Zábavná byla například spolupráce Lubomíra Lipského a Stely Zázvorkové, když měli natáčet scénu v posteli. Oba herci se chtěli trochu posilnit na uvolnění, jenže Becherovka jim tak zachutnala, že se pěkně opili. Točit sice chtěli, ale od režiséra to schytali a točilo se, až vystřízlivěli.
Komedie se natáčela ještě v uvolněné atmosféře, ale než se snímek dostal do kin, umění se pomalu dostávalo pod politický dohled. Diváci si dlouho komedii plnou černého humoru neužívali a film byl stažený a označený za nevhodný. Přitom šlo jen o drobnosti, že portrét pověšený na zdi policejní stanice připomínal Ludvíka Svobodu nebo že si jednoho gangstera zahrál Zdeněk Kryzánek, který zrovna vyšel z vězení, kde byl za činnost neslučující se s postojem socialistického člověka. Zkrátka to byl rebel.
Naštěstí všechny „uvězněné filmy“ dostaly po revoluci milost, a tak si i tuto filmovou lahůdku můžeme občas vychutnat. Film byl po digitalizaci v roce 2021 znovu uveden i do kin.
- Filmový přehled,
- ČSFD,
- autorský článek