Libeňský mezonet Aleše Cibulky, který vybrala vana: Jak se žije v industriálu, kde vládne pes a společná skříň

Libeňský mezonet Aleše Cibulky, který vybrala vana: Jak se žije v industriálu, kde vládne pes a společná skříň

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Zapomeňte na nudné katalogy o bydlení, protože Aleš s Michalem na to šli úplně od lesa a s pořádnou dávkou recese. Jejich libeňské hnízdo v bývalé tovární budově totiž nevybrali realitní makléři, ale jedna hodně hluboká vana.
Obsah článku
  1. Když interiér diktuje temperamentní whippet
  2. Gastronomie v oblacích a pracovní světy
  3. Šatník jako společný projekt pro dva
  4. Galerie vzpomínek na cestě do patra

Když se tihle dva rozhodli zapustit kořeny v mezonetu se železobetonovým skeletem, nikoho nenapadlo, že hlavním testem projde koupelna. Michal do té vany prostě skočil i v botách a v tu ránu bylo o novém domově v Libni rozhodnuto.

Když interiér diktuje temperamentní whippet

Industriální prostor by sice snesl přehlídku designových kousků z milánských veletrhů, ale realita je u kluků mnohem veselejší. Hlavním bytovým designérem je tu totiž pes Tobiáš, který dává jasně najevo, co je na hraní a co jen na koukání.

Sedačka v obýváku tak slouží spíše jako psí hřiště než jako výstavní kousek pro návštěvy z vysokých kruhů. Je to bydlení, kde se naštěstí nikdo nehroutí z jednoho škrábance, protože život a smích mají přednost před dokonalou sterilností. 

Gastronomie v oblacích a pracovní světy

V kuchyni byste marně hledali standardní rozměry, protože linka vyrostla do výšky, aby vyhovovala postavám obou majitelů. Je to takové kulinářské centrum pro obry, kde se nikdo nemusí hrbit, když zrovna chystá pohoštění pro partu přátel.

V patře pak narazíte na dva naprosto odlišné vesmíry, které dělí jen pár kroků, ale spojuje je láska ke knihám. Zatímco u Aleše to vypadá jako v milovaném archivu starých časů, Michalova „prezidentská“ pracovna sází na přísný řád a historii.

Šatník jako společný projekt pro dva

Největší bizár a zároveň nejlepší vychytávka celého bytu se schovává za zrcadlovými dveřmi obří šatní skříně. Kluci totiž díky stejné postavě sdílejí kompletní garderobu, takže ranní oblékání připomíná spíše strategickou poradu týmu.

Od ponožek až po kabáty je všechno společné, což zní jako sen každého, kdo nechce řešit, že mu v pračce zmizela oblíbená košile. Jediný majetek, o který se nedělí, jsou boty, což je v tomhle dokonale propojeném světě vlastně jediná bariéra.

Galerie vzpomínek na cestě do patra

Schodiště u nich nefunguje jen jako spojnice mezi patry, ale jako vizuální jízda jejich společnou historií a zážitky. Každý volný centimetr stěny okupují fotky a drobnosti, které z chladného betonu dělají domov s nefalšovanou duší.

V tomhle bytě se sice suší prádlo na rotopedu a život tu pulzuje v každém koutě, ale právě to z něj dělá unikát. Je to místo, kde se moderní industriál potkal se starosvětskou elegancí a výsledkem je nefalšovaná domácí pohoda.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře