Kominík z pohádky Šťastný smolař má rád vtipné pohádky

Dětství a první herecké příležitosti

Filip Cíl se narodil 4. ledna 1989 v Praze do umělecky založené rodiny. Od malička navštěvoval folklórní soubor Rosénka a snil o životě na jevišti a také stát se primášem cimbálovky. Před kamerou se sice Filip objevil už jako školák, ale více zaujal až když si během studia na státní konzervatoři zahrál v seriálu Zdivočelá země.

Pražskou konzervatoř a Mezinárodní konzervatoř Praha ale Filip nakonec neukončil. Uvedl:

Byl jsem hloupý. Klasika. Nedodělal jsem ji, protože jsem točil seriál Zdivočelá země a díky svému pochybení jsem si zameškané hodiny nenechal u profesorů omluvit. Prostě jsem kašlal na omluvenky, což se mi vymstilo. Na tyhle věci jsem byl dřív dost flink.

Naštěstí přišly další role.. Filip si zahrál v televizním filmu Kanadská noc (2008), ve třináctidílném seriálu První krok (2009), v seriálu Ďáblova lest (2009) nebo právě v pohádce Šťastný smolař (2012). Za roli v této pohádce získal Filip v roce 2013 cenu dětské poroty - Zlatého dudka za nejlepší herecký chlapecký výkon.

Filip Cíl se věnuje i moderování, a to především pořadů pro děti (Studio Kamarád, Kouzelná školka). Hraje na několik hudebních nástrojů (housle, viola, kontrabas, kytara a píšťaly). Stále miluje folklór.

Filip Cíl a pohádky

Filip má rád pohádky. Jeho nejoblíbenějším snímkem, bez kterého si neumí představit Vánoce je Anděl Páně. Pokud by ale měl vybrat jednu pohádku, kterou má rád, a ve které sám hraje, byla by to pohádka Šťastný smolař. Filip uvedl:

Jedna z mála věcí, ve které se na sebe dokážu dívat a neodejít, je pohádka Šťastný smolař. Nerad se na sebe totiž koukám zpětně. Už to totiž nemůžu změnit, už je to natočené, odevzdané, hotové. Šťastný smolař je výjimka. U toho vydržím až do konce a mám to moc rád.

Natáčení pohádky bylo skvělé a herec si ho moc užil, ačkoliv to nebyla snadná práce. Jednalo se totiž o první Filipovu hlavní roli v pohádce a on si moc dobře uvědomoval tu zodpovědnost. Filip zavzpomínal, co mu pomohlo:

Měl jsem vedle sebe zkušené mentory v podobě třeba Ivana Trojana, kteří mi se spoustou věcí pomáhali. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby se mnou tak hezky nepracovali. Bylo to ale skvělé, a proto to mám moc rád.