Studujeme za školou: Rozverná komedie, kde se potkala herecká elita

Studujeme za školou: Rozverná komedie, kde se potkala herecká elita

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Někteří z mladých herců ještě netušili, jak velkou kariéru před sebou mají. Jak to v těchto starých snímcích bývá, věkový rozdíl mezi herci v rolích studentů a těch, co je na akademii učili, je mnohdy zanedbatelný.
Obsah článku
  1. František Smolík
  2. František Kovářík
  3. V dobré společnosti
  4. Něco o filmu

V komedii se objevili také herci, jejichž rok narození se datoval ještě do doby před rokem 1900 a je to jedna z mála příležitostí, jak si je můžeme připomenout.

František Smolík

V roli profesora Vlka se objevil František Smolík, v jehož rodném listě z roku 1891 je ještě jako místo narození Rakousko-Uhersko. Mezi nezapomenutelné filmy tohoto velikána patří role profesora Málka, třídního učitele oktávy ve filmu z roku 1960 s názvem Vyšší princip. Jako člověk žijící tak trochu v antickém světě se snaží zachránit před gestapem své studenty, ale ti se nakonec kvůli klukovině ocitnou před popravčí četou. Málek má ve třidě čin studentů odsoudit, ale místo toho nazve popravu vraždou a celá třída s ním souhlasí.

Určitě si na Františka Smolíka vzpomenete i ve spojení s jednou z nejslavnějších pohádek z roku 1959 Princezna se zlatou hvězdou, kde hraje krále Hostivíta.

František Kovářík

V této komedii si František Kovářík, narozený v roce 1886, zahrál profesora Pírka. Jako profesor se však proslavil v úplně jiné komedii. Tento nezapomenutelný herec vedlejších rolí se nám vryl do paměti jako profesor češtiny v komedii „Marečku, podejte mi pero!“

Ve stejném roce se objevil jako vitální otec dědy Komárka (Josef Kemr) v komedii Na samotě u lesa, a i on si zahrál v jedné klasické pohádce. V Pyšné princezně ztvárnil roli mlynáře.

V dobré společnosti

Jen o pár let později se narodili Nataša Gollová (1912), Svatopluk Beneš (1918), Jaroslav Marvan (1901), Stanislav Neumann (1902), František Filipovský (1907) nebo Stella Májová (1923).

Něco o filmu

Třetí ročník obchodní akademie vede přísný třídní profesor Vlk, který si zakládá na bezchybném memorování látky. Od studentů vyžaduje, aby při zkoušení doslova recitovali text z učebnice, jejímž je autorem. Situace se vyhrotí ve chvíli, kdy prostořeká studentka Eva Vichrová zopakuje názor svého otce, jenž zpochybňuje smysl takového způsobu výuky. Profesor se rozčílí natolik, že Evina otce, majitele obchodního domu, pozve do školy na osobní rozhovor. Po ostré výměně názorů se rozhodne vyslat tři studenty – Karla, Václava a Iva, na prázdninovou praxi právě do jeho podniku.

Trojice mladíků odjíždí s přesvědčením, že své znalosti bez problémů zúročí a v práci zazáří. Brzy se však ukáže, že realita je jiná. Teoretické poučky sice ovládají dokonale, ale při řešení běžných pracovních úkolů selhávají. Po návratu do školy otevřeně potvrdí, že Vichr měl pravdu, a když profesor Vlk znovu začne s přísnými výhrůžkami, studenti se proti němu vzbouří. Největší odpovědnost padne na Karla, který je považován za vůdce protestu a hrozí mu vyloučení ze školy. Když se poté Karel přestane ve škole objevovat, spolužáci i profesor začnou mít strach o jeho osud. Právě tato situace přiměje Vlka k zamyšlení nad vlastním přístupem. Nakonec Karla vyhledá a ujistí ho, že ze školy vyloučen nebude, a rozhodne se změnit nejen své chování, ale i způsob výuky.

Komedií si můžete zpříjemnit odpoledne 16. února, kdy je ve vysílání ČT1 ve 14:30.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře