Filmové chyby v poetickém filmu Postřižiny. Na co si při natáčení filmaři nedali pozor

Chyby na komíně

Scéna, kdy Pepin s Maryškou vylezou na komín, patří k těm nejvtipnějším z celého filmu. Chyb byste v ní však našli mnoho.

První chybu najdete hned, když na komín vylezou. Maryška se drží hromosvodu a je vidět, že na komíně je pouze jeden. Z pohledu zdola však vidíme, že jsou hromosvody dva.

Vidíme také, že je komín zabetonovaný. Když je ale zachraňuje hasič, tak leze vnitřkem.

A nakonec také počasí, to se v průběhu času, než dvojice herců vyleze na komín, několikrát změní. V jednu chvíli je obloha čistě modrá, téměř bez mráčku a potom zamračená. Za tu dobu se podoba oblohy ještě několikrát vystřídá.

Když se potom kominický mistr Giorgim spouští komínem, tak se komín hýbe a je tak tedy jasně vidět, že jde jen o maketu, a ne o pevnou stavbu.

Zázračné hřebíky

Další chyby si můžete všimnout, když Francin zatlouká dveře od ložnice před Pepinem. Zatlučené hřebíky potom vylézají skrz dveře a je vidět, že jsou poškozené. Ve všech dalších scénách ve filmu už jsou ale dveře jako nové.

Když se Francin vrací ze své první inspekční cesty zpět do pivovaru, v jednom záběru si můžete všimnout moderního betonového elektrického sloupu. Vidět jsou také při scéně na komíně. Ty se začaly objevovat až počátkem 60. let, takže v době, kdy se film odehrává, ještě nemohly existovat.

Kdy se příběh vlastně odehrává?

Na konci filmu se nechává Maryška ostříhat podle Josephiny Bakerové. Ta u nás začala být známá až ve 20. letech. Další scéna v pivovaru, kde členové představenstva říkají "Tímto se odstřihujeme od starého Rakouska-Uherska" však poukazuje na to, že se děj odehrává v roce 1918.