Úspěšný herec, ale i scenárista a režisér. Nejraději spolupracuje s divnými lidmi

Osobnost nadaná v mnoha směrech

Známe ho jako režiséra, herce, dramatika i scenáristu a patří k nejvýraznějším postavám české divadelní a filmové scény. Ondřej Cihlář jej zpovídal v pořadu Vizitka, který si klade za cíl seznamovat nadšené posluchače s neotřelými a talentovanými osobnostmi napříč regiony. To o nynějším hostu nepochybně platí.

Zmiňme alespoň namátkou, v jakých projektech se dlouholetý umělecký šéf (1996 až 2014) pražského Dejvického divadla objevil coby herec. Z posledních let to byla např. sportovní komedie Dream Team (2025) nebo experimentální dílo Zpráva pro Minervu 2 (2026), v němž nejen hrál, ale také ho spolurežíroval a je i spoluautorem scénáře. Na poli seriálů připomeňme alespoň oblíbený krimi seriál Oktopus, za roli kapitána Dítěte je koneckonců nominován na Českého lva. Z dřívějška ještě vytáhněme komediální Zkázu Dejvického divadla snad se všemi osobnostmi spjatými s tímto prostředím, včetně Ivana Trojana, Martina Myšičky, Kláry Melíškové a dalších.

Je zajímavější vybírat si divné herce

Kdo alespoň trochu sleduje současnou českou tvorbu filmovou a seriálovou, ten už zajisté ví, o kom je řeč. Pro Miroslava Krobota je v herectví důležitá autenticita výkonu a také přímá komunikace s diváky. Aktivně spolupracuje s ochotnickým spolkem S-23 v Olomouci. Na divadle nejnověji režíroval Vrahovu hygienu, komorní inscenaci, v níž také hraje společně s Melíškovou v Kavárně Dejvického divadla, prostoru pro padesát lidí. Co ho vedlo k volbě tak omezeného prostoru?

Jednak divadlo je v rekonstrukci a hraje se v něm prostě pro dvě stě padesát diváků, což je pro nás moc velký prostor na tuhle hru. To je velmi komorní záležitost pro dva lidi, současně vyžaduje docela blízkost diváka, ale zajímavé je, že to téma nebo velikost hry je značná. Takže se to pěkně tříská dohromady, blízkost a téma. Kavárna je pro nás docela ideální. Je taková naděje, že až se otevře divadlo dole, po rekonstrukci, že bychom se přesunuli tam.

S Klárou Melíškovou už Miroslav Krobot spolupracuje neuvěřitelných třiatřicet let a pořád je to spolu baví. Znal ji už v dobách jejích studií, kdy v sobě měla jakýsi magnetismus – člověk se na ni pořád musel dívat, dodal v rozhovoru. Současně zmínil, že když přijde dokonale připravený herec, je to poměrně nuda. Preferuje osobnosti, na kterých je něco zvláštního.

Když přijde adept, který je vybavený po všech stránkách, pěvecky, pohybově, dovede mluvit, má něco za sebou, je to dost nuda. Ti lidé jsou připravení na obor herectví, kdežto já si myslím, že herec potřebuje být divný, jakoby mít nějaký zvláštní způsob myšlení, jak na věci jít a uchopit je. Potkat se s takovými lidmi je mnohem zajímavější.