Zlata Adamovská tehdy a dnes. Tohle s princeznou Elenkou udělala doba

Herecké začátky

Zlata Adamovská snila o dráze herečky už na základní škole. Sen je jí splnil, své první televizní a filmové role získala už během studia na konzervatoři. Většinou hrála křehké krásky a naivní dívky. V pouhých patnácti letech se objevila jako řádová sestra v jedné z epizod seriálu 30 Případů majora Zemana. V pohádce Princ a Večernice si zahrála princeznu Elenku.

Byla pilná a snažila se. Říká:

Nikdo mě nevedl za ruku, nikdo neodstraňoval z cesty překážky ani mi neurčoval žádné mety. Na konzervatoři jsem chodila do knihovny stejně pilně jako moji spolužáci do hospody.

Nakonec se Zlata Adamovská stala úspěšnou herečkou a idolem celé jedné mužské generace. Vše si ale tvrdě vydřela. Vždy byla pečlivá, připravená a precizní. Měla pocit, že musí být dobrá, aby dostala další práci. Ke svým rolím řekla:

Člověk během životní cesty nasbírá hodně zkušeností a má nažito. Je fajn, když se najde práce, ve které je možné je předat, otevřít lahev, vypustit džina a svoje smutky a trápení využít.

Tři manželé a touha po manželce

Zlata Adamovská byla celkem třikrát vdaná. Kartářka jí kdysi předpověděla, že až třetí muž bude ten pravý. A tak se i stalo. Hereččiným prvním manželem byl hudebník Vadim Petrov, druhým pak spisovatel, moderátor, scenárista a publicista Radek John, se kterým má Zlata Adamovská dvě děti. V roce 2013 se herečka provdala ze herce Petra Štěpánka.

Dnes je Zlata Adamovská konečně šťastná. Uvedla:

Ano, já už jsem potřetí vdaná a troufla bych si říct, že s Petrem máme teď krásný vztah. Užíváme si to. Těch třecích ploch je už daleko méně, protože jsme nezaložili rodinu, nemáme každodenní starosti, kam odvést děti a tak dále. Už se nehoníme za kariérou. Užíváme si navzájem sami sebe, volný čas, cestování a společnou práci.

Perlička na závěr. Před lety se Zlata Adamovská v jednom z rozhovorů svěřila, že tak trochu touží po manželce. Uvedla:

Osobně bych si chtěla alespoň zkusit, jaké to je, mít manželku. Dělala bych naplno svou profesi, pak bych přišla domů a tam by na mne čekal plný servis. Zaopatřené děti, plná lednička. Manželka by mi dělala taky trochu sekretářku a dávala by do pořádku daně. Taky by zařídila, aby se moje špinavé košile měnily na vyžehlené. Nepodceňuju význam mužů při zaopatření rodiny. Jen si tak občas sním o manželce.