Diváci odcházeli z kina v slzách: Úsměvy smutných mužů je nejotevřenější český film o alkoholu

Psychologická tragikomedie Úsměvy smutných mužů vznikla v letech 2017–2018 a premiéru měla 12. července 2018. Režisér Daniel Svátek film natočil podle stejnojmenného bestselleru Josefa Formánka, který se zároveň podílel na scénáři. Výsledkem je silně autobiografický snímek, jenž zachycuje nejen autorovu osobní zkušenost s alkoholovou závislostí, ale také osudy lidí, s nimiž se setkal během léčby. Film se pohybuje na hraně psychologického dramatu a hořké komedie a ukazuje, že závislost není jen osobní selhání, ale složitý problém, který zasahuje rodiny, vztahy i samotnou identitu člověka.

Autentický příběh ze dna závislosti a skvělý David Švehlík

Hlavním hrdinou filmu je spisovatel Josef F. (David Švehlík), který se po letech nadměrného pití ocitá v protialkoholní léčebně. Do zařízení se dostává poté, co ho sanitka přiváží z benzinové pumpy, kde byl nalezen ve stavu těžké opilosti. Dobrovolná léčba s pevně stanoveným režimem trvá tři a půl měsíce a představuje pro něj poslední šanci, jak zachránit nejen své zdraví, ale i rodinu.

Film postupně odhaluje Josefovy vzpomínky, vnitřní pocity a důvody, které ho k alkoholu přivedly. Významnou roli zde hraje jeho komplikovaný vztah k rodině, především výčitky spojené s odloučením od starší dcery. Tvůrci využívají vypravěčský komentář hlavní postavy a stylizované vize, které divákovi umožňují nahlédnout do hrdinovy psychiky. Díky tomu snímek nepůsobí pouze jako realistické drama, ale i jako introspektivní výpověď o lidské slabosti.

Zcela beze srandy jeden z nejlepších českých filmů za poslední roky, který jak na domácí tak středoevropský scéně působí jako hotový zjevení. Shodou náhod zároveň pojednává o závislosti, která je našemu národu víc než vlastní,

shrnuje děj jeden z diváků.

Galerie lidských osudů

Vedle hlavního hrdiny představuje film také další pacienty léčebny, kteří svými příběhy dokreslují různorodost závislosti. Josef se postupně seznamuje například s bývalým vrcholovým sportovcem Honzou (Ondřej Malý), který nedokáže přijmout vlastní prohru, s podivínským úředníkem Milanem (Jaroslav Dušek), jenž uniká před realitou do fantazijního světa, nebo s citlivým umělcem Tomášem (Ivan Franěk), jehož život komplikují rodinné vztahy.

Každý z pacientů představuje jiný typ závislosti i způsob, jak se s ní vyrovnává. Film tak ukazuje, že alkoholismus se netýká pouze jedné společenské vrstvy. Spojuje lidi různých profesí, povah i životních zkušeností. Tragické i nadějné momenty jejich příběhů zdůrazňují křehkost lidské psychiky a zároveň sílu přátelství, které mezi pacienty vzniká.

Realismus, humor a filmové inspirace

Svátek ve svém filmu pracuje s realistickým zobrazením prostředí léčebny, které bylo natáčeno převážně v psychiatrické léčebně v Petrohradu u Jesenice. Autenticitu podpořila také skutečnost, že někteří herci měli osobní zkušenost se závislostí a část epizodních rolí ztvárnili reální klienti léčebny. Někteří herci dokonce před natáčením absolvovali pobyt v zařízení, aby lépe pochopili každodenní režim pacientů.

Přesto film nepůsobí pouze depresivně. Tvůrci využívají ironický humor a absurdní situace, které odlehčují tíživou atmosféru. Snímek zároveň navazuje na tradici české kinematografie zobrazující problematiku závislosti, například na film Dobří holubi se vracejí. Inspiraci lze nalézt i v díle Miloše Formana, jehož památce je film věnován.

Boj, který nikdy nekončí

Zásadním motivem filmu je snaha o návrat do běžného života a neustálý boj se závislostí. Josef po první léčbě znovu selhává a vrací se zpět do léčebny. Teprve postupně si uvědomuje, že abstinence není jednorázové rozhodnutí, ale dlouhodobý proces vyžadující disciplínu a podporu okolí. Symbolickým vyvrcholením filmu se stává maraton, který hlavní hrdina běží jako metaforu boje s alkoholem i sám se sebou.

Závěrečné titulky přinášejí informace o skutečných osudech jednotlivých postav, což dodává snímku silný dokumentární rozměr. Některé příběhy končí nadějí, jiné tragicky, což zdůrazňuje realitu závislosti jako nemoci, která může mít fatální následky.

Film s důležitým poselstvím

Úsměvy smutných mužů nejsou pouze filmem o alkoholismu. Jde o hluboce lidský příběh o vině, odpuštění a hledání smyslu života. Díky autentickému zpracování, kvalitním hereckým výkonům a citlivé režii Daniela Svátka se snímek stal výrazným příspěvkem k české filmové tvorbě s výrazným společenským přesahem.

Film zároveň ukazuje, že otevřenost a pravdivost mohou pomoci nejen samotným tvůrcům, ale i divákům, kteří se s podobnými problémy potýkají. Právě upřímnost a lidskost činí z tohoto snímku dílo, které zůstává aktuální i několik let po svém uvedení do kin.

Ve vysílání ve čtvrtek 12. února ve 20:00 na Prima Max.