Tři veteráni: Méně známá a mnohem starší verze slavné pohádky se vrací na obrazovky ČT

V roce 1964 Tři veterány natočil Pavel Kraus podle scénáře Karla Texela. Divákům možná vyhovuje modernější verze se skvělým Rudolfem Hrušínským, Petrem Čepkem a Jiřím Somrem, ale i starší verze má své černobílé kouzlo.

Tři vysloužilé vojáky si ve starší verzi zahráli Čestmír Řanda jako Pankrác, Stanislav Fišer jako Bimbác a Ladislav Pešek se představil jako Servác. Veteráni mají také tři kouzelné dárky od skřítků a vypraví se do království, kde žije král (B. Záhorský) s krásnou dcerou Bosanou, kterou si v této starší verzi zahrála mladičká Gabriela Vránová.

Humorné, autorské pohádky vydal Jan Werich v roce 1960 a v knize je jich celkem devatenáct. Některé mají novelistický charakter, některé se podobají spíše lidovým vyprávěním nebo dlouhým anekdotám. V některých případech přepracoval Werich staré pohádky do modernějších verzí, a to nejen ty české – inspiroval se i v anglické, ruské či arabské tvorbě. Je tomutak například ve Werichově verzi pohádky Rozum a Štěstí nebo O rybáři a jeho ženě.

Pohádky mají jedno společné – vysmívají se lidským nešvarům, mezi které patří lakota, chamtivost, lenost nebo nevěra. Nedílnou součástí příběhu jsou nadpřirozené bytosti, nejčastěji čerti, skřítci a vodníci. Klasické pohádkové postavy jsou potom často konfrontovány s moderními prvky (telefon, koloběžka, protialkoholní léčebna nebo auto). Většina pohádek byla filmově zpracována.

Pohádka je nejen vzpomínkou na dílo Jana Wericha, ale připomíná nám také herce Ladislava Peška, který už se v televizi moc často nevyskytuje.

Herec, který se narodil v Brně v roce 1906, měl svůj osud už předurčen, protože celá jeho rodina byla umělecky založená. Divadlem se v rodině žilo už několik generací a Ladislav Pešek ani z počátku o práci u filmu nestál. Hodně brzy se dostal do Narodního divadla, kde vytvořil přes 300 rolí.

S filmem si to nakonec rozmyslel, a to hlavně proto, že divadlo nikdy neoplývalo štědrostí na honoráře herců. Z filmů, kde hrál, si můžeme připomenout ty nejčastěji reprízované, jako je Cesta do hlubin študákovy duše, Cech panen kutnohorských, Hotel Modrá hvězda, Škola základ života (studenta hrál v době, kdy mu bylo přes 30 let). Z poválečné tvorby je známá třeba pohádka Obušku, z pytle ven!, Hrátky s čertem, Adéla ještě nevečeřela nebo Já už budu hodný, dědečku!.

Když zemřel Karel Höger, byl osloven, zda by po něm nepřevzal roli primáře Sovy v Nemocnici na kraji města. To odmítl, ale zahrál si menší roli primáře Vrtišky. Odmítl i roli krále Dobromysla v pohádce Šíleně smutná princezna, když zemřel Rudolf Deyl ml., neboť byl pověrčivý jako mnoho jiných herců.

O soukromém životě herce se toho moc neví. Nějaký čas žil s herečkou Janou Štěpničkovou. V jeho životě se také stala jedna zvláštní událost. Jednou šel k oltáři z donucení. Jako populární herec měl hodně obdivovatelek a jedna z nich se do něj bezhlavě zamilovala. Nakonec se její láska trochu zvrhla a začala vyhrožovat sebevraždou, pokud se s ní Pešek neožení. A on udělal dobrý skutek a vzal si ji. Naštěstí se bláznivá fanynka brzy zamilovala do někoho jiného, a tak se pár rozvedl. Pešek se potom znovu oženil a měl dceru Zuzanu.

Ladislav Pešek zemřel v roce 1986 v 79. letech. Tři veterání se na televizních obrazovkách objeví třetí týden v srpnu v nabídce ČT1.