Šíleně smutná princezna: Jak vzpomíná na natáčení Helena Vondráčková a co se nelíbilo cenzuře

Šíleně smutná princezna: Jak vzpomíná na natáčení Helena Vondráčková a co se nelíbilo cenzuře
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Česká filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana vypráví prostý příběh dvou královských dětí, které jejich otcové již před lety zasnoubili, avšak které chtějí o svém osudu a životních partnerech rozhodovat ze své vlastní vůle.

Režisér Zeman prohlásil, že vědomě navazuje na svou Pyšnou princeznu z roku 1952. Velkou popularitu této pohádce zajistilo i herecké obsazení. Do rolí královských dětí vybral režisér Helenu VondráčkovouVáclava Neckáře. I v dalších rolích se objevil výkvět českého herectví, například Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Bohuš Záhorský Stella Zázvorková. Hudbu složil Jan Hammer.

Námluvy vzdorujících milenců, politicky nemohoucí králové, proradní rádcové a popové písničky. To je velmi stručná charakteristika jednoho z nejoblíbenějších titulů tuzemské kinematografie. Reprízy Šíleně smutné princezny se tak staly samozřejmou součástí televizních Vánoc. Tento pohádkový hudební film natáčel Bořivoj Zeman od léta do podzimu roku 1967. Slavnostní premiéra se pak konala o rok později, přesně šestého června 1968, tedy jen pár týdnů před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Václav Neckář už měl ve své filmografii oscarové drama Ostře sledované vlaky, Helena Vondráčková u filmu debutovala.

Na natáčení herečka zavzpomínala

O natáčení pohádky Šíleně smutná princezna jste už určitě mluvila nesčetněkrát. Která vaše vzpomínka spojená s tímto oblíbeným filmem je tou nejintenzivnější?

Ta na ranní, příliš včasná vstávání. Opravdu. Musela jsem být vzhůru už před šestou, pak cesta na Barrandov, líčení, šatna. A samozřejmě vzpomínám na spoustu milých přátel, a hlavně báječných herců, kteří v této pohádce účinkovali. Tohle natáčení mě naplňovalo radostí. Mohla jsem potkávat Stellu Zázvorkovou, Josefa Kemra, Jaroslava Marvana, svého pohádkového otce a pana krále Bohouše Záhorského i Václava Neckáře. Atmosféra v průběhu natáčení byla vždycky příjemná. Režisér Bořivoj Zeman byl mým velikým rádcem, protože to bylo poprvé, kdy jsem měla hlavní roli. Moc jsem si toho vážila. Samozřejmě mě moc bavilo i natáčení písniček, které složil tehdy teprve osmnáctiletý mladík Honza Hammer.

Přísné oko cenzury zasáhlo i v pohádce

Film byl populární i proto, že v něm lze vysledovat lehké dobové narážky. Ty následně během normalizace cenzoři vystřihovali. Vadila třeba i nevinná panovníkova řeč:

Každá živnost má své povinnosti. Co by si národ pomyslel, kdyby už ani vládce se neusmíval vstříc radostné budoucnosti?

Zmizel také slavný rádcovský duet v podání Radka Vostřela a Josefa Kemra o tom, jak kout pikle, který se do Šíleně smutné princezny vrátil až po revoluci.

Samozřejmě se ztratilo i jméno Jana Hammera, který emigroval ještě před tím, než se pohádka dostala k lidem.

Pohádkový příběh si v kinech nenechalo ujít přes tři miliony diváků!

Česká televize zařadila tento skvost do vysílání na Štědrý den.

Zdroje článku: