Seriál Zlatá labuť má i slovenskou variantu. Ani ta nezůstala ušetřena přísné kritiky

O české Zlaté labuti se toho napsalo už hodně. Po uvedení seriálu se ozývala kritika ze všech stran. Nejhůře na tom byly historické události, které si tvůrci snad záměrně přetvořili podle svého, aby bylo od začátku jasné, že nejde o dokument, ale spíše o žánr červené knihovny. Ten si pro dramatický efekt vybral dané období, ale ani náznakem se nedržel některých základních faktů. Stále se objevují reakce na český jazyk, který je v seriálu moderní a nevytváří tak atmosféru doby, v níž se má příběh odehrávat. Divákům se nelíbí ani chování některých zaměstnanců, kteří by se svým přístupem k práci byli už dávno nezaměstnaní. Stejné je to s hudebním doprovodem.

Rozporuplné je i herecké obsazení. Diváci se shodli na nešťastně zvoleném obsazení postavy úspěšného zpěváka a herce, kterého ztvárnil Roman Vojtek. Ještě hůř dopadla Marta Dancingerová, které diváci prostě nevěří, že žije v roce 1939. Často je zmiňováno, že hraje všechny role stejně. Divákům také vadí, že nejlepší obsazení herci, Petr Koska a Daniela Kolářová, mají žalostně málo prostoru.

Jak ubíhala epizoda za epizodou, seriál Zlatá labuť si své diváky získal a dnes je čtvrteční stálicí ve vysílání. Diváci už se smířili s tím, že se moc o událostech té doby nedozví. Je to škoda, protože právě takové seriály mají potenciál „zábavnou formou“ poučit a vzdělávat.

Paradoxně všichni, kdo sledují českou i slovenskou verzi, si chválí české zpracování, v němž je lepší herecké obsazení, herci jsou přirozenější a jejich postavy uvěřitelnější.

Dunaj, k vašim službám to za nesprávně uvedená historická fakta schytal mnohem více, protože podle diváků scenáristé vymysleli úplné bludy a nebyli schopni si alespoň základní historická fakta zjistit a vhodně je použít. Divákům se nelíbí ani zobrazené jednání postav, např. večírky v době, kdy lidé neměli co slavit, označování měst, která byla v té době maďarská, za slovenská, špatně datované významné události země aj.

Ušetřeni nezůstali ani herci. Možná Ján Koleník byl pochválen, ale to je věc názoru, zda to lze brát jako pochvalu („ten esesácky ksicht som mu aj uveril“). Kristína Svarinská, kterou známe z filmu Teroristka, kde si zahrála svobodnou matku, to schytala dost tvrdě, a to od přehnaného nánosu líčidel až po bezvýrazné hraní, kdy prý umí jen hýbat obočím. Ani hvězdná Zdena Studénková se nesetkala s diváckým obdivem. Ale údajně hraje tak trochu sama sebe – noblesní matrónu, která nesnáší chudobu.

Výpravou lacné a televízne, že sa to nechytá ani na První republiku, ani na obligátne Četnické humoresky. Čo je ale vrcholom, sú dialógy, z ktorých necítiť ani dobovosť, ani autenticitu, všetky vety majú ,,prímes" modernosti, to, akým spôsobom ich herci vyslovujú bez akéhokoľvek dbania na dikciu, tempo, veď si stačí pozrieť staré barrandovské filmy a je jasné aj tomu najprostejšiemu, že spôsob komunikácie bol vtedy diametrálne odlišný a mohlo by sa to skúsiť napodobniť,

kritizuje seriál jedna divačka na ČSFD.

Pro českého diváka je ve slovenském seriálu mnoho úplně neznámých herců. Možná zajímavá je Monika Gilmerová, kterou známe z krimi seriálu Odznak Vysočina. Jako prodavačka vypadá překvapivě podstatně starší než major Dana Skálová, ale je rozhodně energičtější. Kromě Studénkové, Koleníka a Svarinské je ve slovenském obchodním domě třeba také Tomáš Maštalír, který si zahrál v seriálu Chlap.