Predátor z 80. let a jeho moderní pokračování: Co se změnilo

Pod povrchem ostrých hlášek a masivních svalů leží otázky o lovu jako rituálu, o militarizaci a o vztahu člověka a techniky. Názory kritiků a divácké reakce se sice lišily, ale film získal rychle kultovní postavení a spustil celou franšízu.

Z Arnolda stříkal testosteron a diváci šíleli

Predátor vznikl v kontextu 80. let, kdy v Hollywoodu dominovaly akční filmy s „mužskou“ estetikou. Koncept byl jednoduchý a úderný: skupina elitních vojáků je v džungli terčem neznámého lovce. Produkce proběhla ve spěchu a s rozpočtovými i logistickými výzvami. Natáčelo se v tropické krajině, kde podmínky byly tvrdé a štáb často bojoval s počasím a vybavením. Tato autentičnost prostředí se stala jedním z pilířů atmosféry filmu – hustá zelená džungle, zvuky a všudypřítomné vlhko dávají snímku tělesnou intenzitu. Kritici chválil film za to, jak působivě vykresluje džungli jako „živý“ prvek příběhu.

Herecké obsazení se povedlo

Hlavní postava Major Dutch Schaefer je ztělesněna Arnoldem Schwarzeneggerem, kterého film představil v mnohem náročnějších výkonech, než doposud. Jeho fyzická přítomnost funguje jako protějšek neznámého lovce. Ve vedlejších rolích se objevují Carl Weathers, Jesse Ventura, Bill Duke, Shane Black a další, kteří společně tvoří kompaktní skupinu, jenž podporuje realistickou dynamiku jednotky. Neformální vztahy mezi postavami a jejich „nepřipravenost“ dělají chování celého týmu lovců uvěřitelné.

Ten zlý

Klíčovou součástí úspěchu filmu je samotný antagonista – Predátor. Design stvoření vznikl ve Stan Winston Studio pod vedením legendárního Stana Winstona. Winston a jeho tým spojili prvky „lovce“ a „válečníka“ s biologickou estetikou: tvrdá maska, nepřehlédnutelná čelist, „copánky“ jako dreadlocky a pokročilá maskovací technologie. Proces návrhu byl rychlý a náročný. Winston měl omezený čas, ale výsledky jsou dodnes ikonické. Podle archivních materiálů a rozhovorů Winston čerpal inspiraci z různých kultur a dokonce konzultoval nápady se svými kolegy zahrnujícími i další vlivy z filmu Aliens. Praktické efekty a boj mezi mechanickými řešeními a hereckými výkony (včetně práce Kevina Petera Halla v kostýmu Predátora) daly filmu hmatatelný, hrozivý nádech.

Zvuk, hudba a atmosféra

Hudbu k filmu složil Alan Silvestri. Jeho partitury kombinují syntetické textury s rytmickými a perkusními motivy, čímž podtrhují jak akční tak až rituální dojem ze střetnutí lovce a lovené kořisti. Zvukový design Predátora, od jeho specifického pískotu až po efekt „viditelnosti“, přispěl k tomu, že postava působí méně jako „monstrum“ a více jako inteligentní a technologicky vyspělý tvor. Tyto zvukové a hudební prvky hrají obrovskou roli v budování napětí v sekvencích, kde je Predátor skrytý nebo se plíží.

Zdánlivě jednoduchý děj je oslavou mužnosti, čestného souboje a odvahy

Na povrchu je Predátor jednoduchý film o přežití. Pod povrchem však najdeme mnohem víc.  Prvním je téma lovu a mužské identity. Posádka složená z velmi svalnatých a silných můžu se setkává s bytostí, která se jejich dovednostem nejen vyrovná, ale předčí je. Film klade důraz na „čestný“ souboj a výkon jednotlivce, což vyvolává otázky o tom, kdo je skutečným „lovcem“. Druhé téma je technologický střet: lidská technika a zbraňové systémy vs. mimozemská technologie, kterou lidé poznávají za pochodu.

Kritické přijetí a divácká odezva

V době vydání měl film smíšené recenze. Někteří kritici přivítali propojení akce a hororu, jiní vytýkali vyprávěcí jednoduchost a povrchnost postav. Dnes má Predátor výrazně vyšší kultovní statut a především byl inspirací pro celou řadu dalších filmových projektů.  

Samotný vzhled Predátora se stal měřítkem pro tvorbu dalších filmových monster. Stan Winston později uvedl, že podmínky a časový tlak během tvorby původního Predátora byly extrémní, a to ještě více zvyšuje úctu k výsledku.

Co dělá film dodnes oblíbený

Predátor stále funguje jako akční film, horor a science fiction zároveň. Nabízí rovněž studii identity a rituálu. Z estetického hlediska je to také příklad mistrovské práce s praktickými efekty a zvukem v době, kdy si digitální technologie teprve hledali do filmového průmyslu cestu. Pro fanoušky žánru je to film, který ukazuje, jak se s relativně omezeným rozpočet dá dosáhnout silného, trvalého efektu.

Predátor dnes

Nejnovější film z predátoří ságy, Predátor: Nebezpečné území přinesl studiu 20th Century Fox výrazný úspěch a potvrdil, že Dan Trachtenberg má jasnou představu o dalším směřování celé značky. Režisér, který si už dříve získal pozornost povedeným snímkem Predátor: Kořist, opět dokázal zaujmout jak kritiky, tak diváky. Jeho nejnovější příspěvek do série se stal kasovním hitem hned během úvodního víkendu.

Trachtenbergův návrat k myšlence „lovce z vesmíru“ navíc otevírá cestu k dalším ambiciózním plánům. U Foxů se údajně už řeší možnost návratu Arnolda Schwarzeneggera coby Dutche, pokud by jeho účast dávala smysl v rámci plánované koncepce. Diskutuje se také o znovuoživení propojení se světem Vetřelců.  Vše nasvědčuje tomu, že tito vesmírní „mazlíci“ se brzy opět přihlásí o slovo.  

Predátora z roku 1987 si můžete připomenout v ČT v době, kdy se na nás sesypou ze všech stran pohádky.