Oblíbené herečky ze Zlaté labutě dlouho bez práce nezůstaly. Uvidíme je v seriálu Studna

Nový seriál z dílny Terezy Kopáčové bude mít šest epizod. Zaměří se na celý příběh z roku 1968 a na události, které rodinné tragédii předcházely. Bude pátrat i po pohnutkách a motivaci jejich aktérů.

Na obrazovkách se ocitne celý příběh rodiny Jelínkových na ploše téměř pěti dekád. Ten pro nové seriálové zpracování vyšel z pera scenáristů Mira Šifry a Kristýny Májové.

Ústřední rodinu Jelínků ztvární David Švehlík, Johana Matoušková a Filip Červenka.

Ve vedlejších rolích se potom objeví oblíbené hvězdy seriálu Zlatá labuť Kristýna Ryška a Simona Lewandowská.

Událost, která se před lety stala, vzbuzuje zvědavost do dneška. V médiích občas vycházejí články a reportáže, rodí se nové, často divoké teorie, a i po letech vyvstává spousta otázek. Natáčení seriálu tak předcházela dlouhá příprava.

 I po padesáti letech je příběh Studny stále živý. Proto pro nás bylo důležité projít si všechny spisy a dostupné materiály o rodině, která velkou část společného života prožila v izolaci. V první řadě pro nás bylo stěžejní najít verzi, které sami věříme a která podle nás nejlépe vystihuje to, co se doopravdy stalo. Ale i když si člověk vše nastuduje, existují stále některé věci, které se nedozví nikdy. S Jelínkovými jsme neseděli u rodinného stolu, nebyli jsme svědky jejich běžných životních situací. Proto jsme vše konzultovali s psychology, vytvářeli si profily jednotlivých postav, snažili jsme se do nich vcítit, zjistit, co se jim mohlo honit hlavou. Aby příběh o nich, o jejich blízkých, rodině i sousedech byl co nejkomplexnější, ale především nejvěrnější. Proto jej vyprávíme od začátku, kdy se Máňa se Standou do sebe zamilovali,

popisuje vznik seriálu scenárista Miro Šifra.

V roce 1932 se na vesnické tancovačce voják Standa začíná dvořit mladičké Marii. Zamilovaný pár buduje své hnízdo lásky, touží založit spokojenou rodinu, šťastně žít a mít dítě z lásky.

Pro televizního producenta Michala Prokeše je seriál i osobní motivací, protože už třináct let žije ve vesnici, kde se smutná událost odehrála. Podrobně se tak začal o rodinu Jelínkových zajímat. Výhodu měl v tom, že byl přímo na místě, procházel si dobové archivy i obecní kroniku. Vyslechl si i celou řadu bláznivých teorií, které mezi vesničany dodnes jsou. Dokonce mohl i vyzpovídat hrstku sousedů, kteří v té době ve vesnici žili.

Nebylo jich mnoho. Jelínkovi bydleli na okraji vesnice. Nechodili do hospody, neúčastnili se obecních akcí. Všichni, kdo si na ně pamatují, o nich mluví jako o podivínech, jako o do sebe uzavřené rodině. To ale muselo být něčím způsobeno, a to je to téma, které mě nejvíce lákalo,

přiznává Michal Prokeš.

Která holka by se nezamilovala do šarmantního, vtipného Standy? Byl okouzlující, uměl velká gesta. Ale někde hluboko uvnitř v něm od začátku doutnal problém. Máňa ho nejdříve nevidí, pak ho nechce vidět, a nakonec už nechce odejít. Žila totiž v době, kdy se od rodiny neodcházelo, měla pocit, že ji musí držet pohromadě za každou cenu. Studna pro mě není jen fenomén, který stále fascinuje, senzace i noční můra několika generací. Našla jsem v ní právě toto silné téma, kterému rozumím a které považuji za důležité převyprávět,

říká režisérka Tereza Kopáčová.

Pro režisérku byl David Švehlík od začátku jasnou volbou, protože byla přesvědčená, že právě on dokáže roli podivína, který se mění divákům před očima, zahrát. Podle ní potřebovali postavu, která má své temné kouty v duši, a tak byl David Švehlík ideálním kandidátem.

Životní lásku Standy, Marii, ztvární Johana Matoušková. I pro ni byla tato role výzvou – postavu Marie si zahraje v době, kdy je jí osmnáct i padesát let. Marie, které nikdo neřekne jinak než „Máňo“, vstupuje do manželství se svou životní láskou v nelehké době před 2. světovou válkou, natruc svým rodičům, a především matce, která si pro ni představovala úplně někoho jiného než „šaškujícího“ Standu. Velmi záhy se pak Máňa musí potýkat s první ze zkoušek, kterým musí spolu se svým mužem čelit. Od počátku jim ale čelí hrdě, nezdolně a je tahounem rodiny.

Johana Matoušková Máňu popisuje:

Je to pořád obyčejná, ale silná a ambiciózní žena, která by rodině obětovala vše. Je pro ni těžké svou roli opustit, fixace na syna v ní vzbuzuje pocit, že bez ní nic nezvládne, přesto, že ho celou dobu vede k opaku.

Představitel Slávka, Filip Červenka, ke své postavě uvádí:

Celou dobu ve Slávkovi bují hlavní konflikt, jak moc má blízko k oběma rodičům. Nevíme, jak to s ním dopadne. Dokáže se osamostatnit? Dokáže vše ustát a najít v životě klid?

Pro Filipa Červenku jde o první velkou dramatickou roli, na kterou se hodně připravoval.  

Před herci a celým štábem stojí velká výzva. Nevyhnou se srovnání se seriálovým zpracováním příběhu z roku 1978, který diváci považují za velice podařený a herecké výkony za dokonalé.