Prostořeký darebák Osvald z filmu Lucie postrach ulice: Osvětlovačem, kulisákem a hercem, tím vším byl Michael Hofbauer
Foto: DisobeyArt / Shutterstock.com

Prostořeký darebák Osvald z filmu Lucie postrach ulice: Osvětlovačem, kulisákem a hercem, tím vším byl Michael Hofbauer

Prostořeký darebák Osvald z filmu Lucie postrach ulice: Osvětlovačem, kulisákem a hercem, tím vším byl Michael Hofbauer Další fotografie v galerii >
Foto: DisobeyArt / Shutterstock.com
Michael Hofbauer byl známou dětskou filmovou hvězdou 70. a 80. let. Jeho bezprostřednost a energičnost zaujala nejednoho režiséra. Osud měl však s hercem jiné plány.

Michael Hofbauer se narodil v Praze v roce 1964. Režisér Zdeněk Zelenka jej na natáčení filmu Páni kluci doslova vytáhl ze školní lavice. Zaujal ho jeho “blbej ksicht” a devítiletý Míša se do školy už téměř nevrátil. Od roku 1975 do osmdesátých let se nezastavil. Natáčel i dva filmy najednou a nebylo dne, kdy by nebyl na place. Vynikal v záporných rolích a rošťáky hrál rád: “Hrál jsem jen jedinou kladnou roli ve filmu “Neříkej mi majore” a dopadlo to strašně. Klaďáky hrát prostě neumím.”

Nejvíce si mladého Michaela pamatujeme jako uličníka a nadějného klavíristu Osvalda z filmu Lucie postrach ulice. Ve skutečnosti na klavír hrát neuměl, jeho doménou byla kytara, ale Sonátu pro Elišku se pro film za půl roku naučil. Později založil bigbeatovou kapelu, s kterou vystupoval na zábavách.

Po základce se učil na prodavače, ale většinu času stále věnoval herectví. V osmnácti vytvořil postavu osmáka Tondy v seriálu My všichni školou povinní. Studium herectví ho lákalo, a tak ve druháku zkusil štěstí. S přípravou na konzervatoř to nepřeháněl, a to se mu nevyplatilo. Nakonec se vyučil a na několik let se stal prodavačem. 

Po vojenské službě se oženil a stal se otcem Báry a Michala. Stále se poohlížel po práci v umělecké sféře. V roce 1989 se uvolnilo místo kulisáka ve Vinohradském divadle a Michael se ihned chopil příležitosti. Práci kulisáka a osvětlovače dělal rád, a byl nadšený, když si občas mohl zahrát některou z vedlejších divadelní rolí. Byl obsazen i do vedlejších filmových rolí, např. ve filmech Tankový prapor, Želary, Smrt pedofila nebo Město bez dechu. Jeden čas měl i 20 divadelních představení do měsíce. Hrál sice menší role, ale byl šťastný, že je mezi svými. “Nasvítil jsem to, odehrál, složil kulisy a šel jsem domů,” popisoval svou pozdnější kariéru v pořadu 13. komnata. V tomtéž pořadu se svěřil se svým těžkým osudem – rakovinou. V červnu 2006 prodělal těžkou operaci zhoubného nádoru na krku. Následkem ozařování trpěl osteoporózou a velmi nerad odešel do invalidního důchodu. Pokud mu to zdravotní stav umožňoval byl stále aktivní. Dal se na stříhání a úpravu videí svých přátel.

V roce 2013, krátce po natáčení pořadu 13. komnata, ve kterém snil o návratu k filmu, nemoci podlehl.  

Do poslední chvíle byl plný elánu a energie. “Hrál sice samé záporáky, ale byl nesmírně citlivý člověk. Byl to srdcař,” vzpomínají jeho dospělé děti.

Přidejte si nás na domovskou stránku
Seznam.cz nebo Google Zprávy
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google zprávy