Nejnudnější český film všech dob? Smrt na černo vás uspí ještě před večeří

Nejnudnější český film všech dob? Smrt na černo vás uspí ještě před večeří

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Kriminální drama Smrt na černo vzniklo v době normalizace a snažilo se zachytit poválečný černý trh. Přestože nabízí silné téma i kvalitní herce, dodnes vyvolává rozporuplné reakce a mnozí ho označují za jeden z nejméně záživných českých filmů.
Obsah článku
  1. Příběh z poválečného chaosu
  2. Kriminálka, která se mění v ideologii
  3. Silné herecké obsazení, které nemělo co hrát
  4. Film jako obraz své doby
  5. Zajímavosti a kuriozity
  6. Proč se na film podívat dnes

Film Smrt na černo režiséra Ivo Tomana patří k méně známým snímkům československé kinematografie 70. let. Na první pohled slibuje napínavý kriminální příběh z období po druhé světové válce, ve skutečnosti však nabízí spíše dobově stylizovanou podívanou, která působí víc než rozpačitě, bez dynamiky a nudně. Snímek vznikl v roce 1976, tedy v období normalizace, kdy filmová tvorba často podléhala ideologickým požadavkům. To se výrazně promítlo i do jeho podoby. Zatímco řada režisérů dokázala i pod tíhou agitace a cenzury divákům nabídnout zajímavou podívanou, Tomanův případ to není. 

Příběh z poválečného chaosu

Děj se odehrává v létě roku 1947, v době, kdy Československo čelilo nedostatku zboží a rozmachu černého trhu. Právě tato atmosféra tvoří základ celého příběhu. Dvojice zlodějíčků, Dudy a Pivo, ukradne látky z tajného skladu velkoobchodníka Čačaly. Krádež se však zkomplikuje a pachatelé jsou nuceni se lupu zbavit. Právě tato zdánlivá maličkost spustí řetězec událostí, který odhalí mnohem širší síť nelegálních obchodů.

Do případu vstupuje kriminalista Kotouč, bývalý profesor, jehož ztvárnil Vlastimil Brodský. Na první pohled nenápadný vyšetřovatel postupně rozplétá složitý případ, který sahá až do vysokých politických kruhů.

Kriminálka, která se mění v ideologii

Zpočátku působí film jako klasická detektivka, postupně se však proměňuje v politicky zabarvené drama. Vyšetřování totiž odhalí nejen šmelináře, ale také jejich napojení na státní správu.

Postava sekčního šéfa ministerstva obchodu Jůzla, kterého ztvárnil Josef Langmiler, představuje typického „záporného hrdinu“ té doby – elegantního, ale morálně zkaženého úředníka. Film vrcholí nejen odhalením zločinů, ale i jasným ideologickým poselstvím.

Silné herecké obsazení, které nemělo co hrát

Jedním z největších paradoxů filmu je jeho herecké obsazení. Vedle Vlastimila Brodského se ve snímku objevují i další výrazné osobnosti, například Slávka Budínová, Jiří Lábus, Jan Kanyza, Josef Větrovec nebo již zmíněný Josef Langmiler.

Herecké výkony jsou profesionální, přesto film nedokážou „zachránit“. Důvodem je především scénář, který je často označován za těžkopádný a málo dynamický. Postavy nemají dostatek prostoru a dialogy působí nepřirozeně.

Film jako obraz své doby

Abychom snímek pochopili, je nutné ho vnímat v kontextu doby jeho vzniku. 70. léta v Československu byla obdobím normalizace, kdy filmová tvorba často sloužila jako nástroj ideologie. Smrt na černo tak není jen špatně natočeným kriminálním příběhem, ale i ukázkou tehdejšího přístupu k historii. Poválečné období je zde interpretováno optikou, která zdůrazňuje selhání „pravicových“ sil, a naopak legitimizuje nástup komunistického režimu.

Tento aspekt dnes působí jako jeden z hlavních důvodů, proč film zestárl méně dobře než jiné snímky té doby. Neohromil tenkrát, nudí dnes a divák marně čeká, že se konečně něco bude dít.

Zajímavosti a kuriozity

Film si mezi diváky vysloužil nelichotivou pověst. Často bývá s nadsázkou označován jako „nejnudnější český film všech dob“. Tento status sice není oficiální, ale dobře vystihuje dopad na diváky. Zajímavé je, že přestože snímek pracuje s kriminální zápletkou, chybí mu napětí, které by bylo pro žánr klíčové. Tempo vyprávění je pomalé a akční momenty minimální.

Další zajímavostí je kontrast mezi atraktivním prostředím poválečné Prahy a jeho nevyužitým potenciálem. Film mohl nabídnout mnohem dynamičtější obraz černého trhu, místo toho se soustředí spíše na dialogy a ideologické sdělení.

Proč se na film podívat dnes

Navzdory své pověsti má Smrt na černo stále určitou hodnotu. Nabízí totiž autentický pohled na filmovou tvorbu normalizačního období. Pro dnešního diváka může být zajímavý především jako historický dokument – ukázka toho, jakým způsobem se tehdy pracovalo s tématy kriminality, politiky i nedávné historie.

Zároveň připomíná, že ani silné téma a kvalitní herci nezaručují úspěch, pokud chybí kvalitní scénář a režijní vedení.

Ve své nabídce ho má už opakovaně CSFilm, 21.3 v 18:00.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře