Prokletý majetek Miroslava Horníčka: Pražská vila se prodala za 10 milionů, obří chalupu v Českém Švýcarsku odkázal svému lékaři

Kde žil Miroslav Horníček: Vila plná hvězd i chalupa, kterou odkázal svému lékaři

Herec, dramatik a vypravěč Miroslav Horníček patřil k nejvýraznějším osobnostem české kultury 20. století. Publikum ho milovalo pro jeho inteligentní humor, noblesu a laskavost. Přestože byl známý především z divadelních prken a televizních pořadů, jeho soukromý život se odehrával na dvou místech, která měla pro něj mimořádný význam.

Prvním byl byt ve slavné vile na pražských Vinohradech, kde žil vedle další herecké legendy Lubomíra Lipského. Druhým pak byla prostorná chalupa v severočeské přírodě, kam utíkal od ruchu města.

Osud obou těchto nemovitostí se po Horníčkově smrti změnil v poměrně dramatický příběh.

Vinohradská vila, kde se scházely hvězdy

Horníčkův pražský domov se nacházel ve vile v Praha, konkrétně v Hradešínské ulici na Vinohradech. Dům vznikl už ve 20. letech minulého století jako součást vilové kolonie Spolku žurnalistů a navrhl jej architekt Tomáš Pražák. Právě zde bydlel Horníček od 70. let a jeho sousedem byl jeho přítel a kolega Lubomír Lipský. Vila se tehdy stala místem setkávání kulturní elity. Na večírcích a neformálních setkáních se zde objevovali například Jan Werich, Stella Zázvorková nebo Miloš Kopecký.

Byly to večery plné humoru, vína a inspirativních debat. Právě v těchto prostorách vznikla řada nápadů, které později obohatily české divadlo i televizi. Po Horníčkově smrti v roce 2003 však atmosféru plnou smíchu vystřídalo ticho.

Byt, který deset let chátral

Po hercově smrti zůstala jeho bytová část ve vile prázdná. Problémem se stalo komplikované dědictví. Horníček totiž zanechal několik závětí a majetek měl nakonec připadnout hned sedmi dědicům. Ti se rozhodli byt prodat, ale stanovili cenu kolem 15 milionů korun. Jenže takovou částku za dlouhá léta neudržovaný byt nikdo zaplatit nechtěl.

Výsledkem bylo, že byt zůstal dlouhé roky opuštěný a postupně chátral. Dokonce se do něj podle některých informací vloupali zloději a část cenností zmizela. Teprve po více než deseti letech dědicové cenu výrazně snížili. Nakonec se podařilo byt prodat přibližně za deset milionů korun a vila začala znovu ožívat. Dnes je dům opět obývaný a patří mezi zajímavé historické stavby vinohradské vilové čtvrti.

Chalupa v severních Čechách: Horníčkův druhý domov

Vedle pražského bytu měl Miroslav Horníček ještě jedno místo, které miloval možná ještě víc. Byla to chalupa v obci Kytlice nedaleko Českého Švýcarska. Stavení koupil už na začátku 60. let a trávil zde mnoho času se svou ženou Bělou. Zahrada, příroda a klid venkova mu poskytovaly ideální prostředí pro psaní a přemýšlení.

Horníček zde psal své fejetony, povídky i úvahy. Chalupa byla místem, kde vznikala část jeho literární tvorby a kam rád zval přátele z uměleckého světa. V sousedství tehdy bydlely i další herecké osobnosti, například Vlastimil Brodský nebo Zdeněk Řehoř.

Po smrti jeho manželky v roce 1999 ale přestal na chalupu jezdit tak často, protože se potýkal s řadou zdravotních obtíží.

Nečekané rozhodnutí v závěti

Osud chalupy byl po Horníčkově smrti stejně překvapivý jako osud jeho bytu. Herec totiž stavení odkázal svému lékaři Vladimíru Marešovi, který se o něj staral v posledních letech života. Horníček si ho velmi vážil, a dokonce o něm mluvil jako o „druhém synovi“. Právě proto mu v závěti přenechal nejen chalupu, ale i část svého majetku.

Rozhodnutí vyvolalo po hercově smrti řadu diskusí i sporů mezi dalšími možnými dědici. Nakonec ale lékař svou pozici dědice obhájil. Chalupa v Kytlicích tak změnila majitele a místo, kde Horníček kdysi hledal inspiraci, získalo nový příběh.

Dva domovy, které vyprávějí jeho příběh

Život Miroslava Horníčka byl spojený se dvěma velmi odlišnými místy. Pražská vila představovala centrum kulturního života a setkávání s přáteli. Chalupa v severních Čechách byla naopak útočištěm, kde mohl přemýšlet, psát a být sám se sebou. Obě místa dnes připomínají nejen slavného herce, ale i dobu, kdy se česká kultura rodila při dlouhých večerech plných humoru, přátelství a inspirace.