Velký flám: Louis de Funès a Bourvil ve slavné válečné komedii o záchraně letců
Hrdinové z donucení
Týden po odvysílání Smolaře (1965), bláznivé parodie na gangsterku, zařazuje Česká televize do programu další oblíbenou francouzskou komedii režiséra Gérarda Ouryho s osvědčenou dvojicí komiků v hlavních rolích – Louisem de Funèsem a Bourvilem.
Humorný snímek s válečnou tematikou Velký flám z roku 1966 vypráví příběh britských letců, jejichž letoun Royal Air Force je v roce 1941 sestřelen nad okupovanou Paříží. Všichni musejí chtě nechtě vyskočit a následně hledat pomoc mezi civilisty. Velitel letců určí pozdější místo schůzky v tureckých lázních u nádraží. Poznávacím znamením má být melodie amerického hitu Tea for Two.
Sir Reginald (Terry-Thomas) dopadne na území zoologické zahrady, přímo do bazénku tuleňů. Ukryje ho hlídač, který se nemůže dočkat, až si z jeho padáku ušije košilky pro svých šest potomků. Mezitím se Peter Cunningham (Claudio Brook) snese na lešení lakýrníka Augustina Bouveta (Bourvil), jenž natírá fasádu zrovna nad kasárnami SS. Alan MacIntosh (Mike Marshall) pak přistane na střeše pařížské opery, kde toho času zkouší slavný dirigent Stanislas LeFort (Louis de Funès). Ani on, ani Augustin nejsou žádní odbojáři, takže se jim do záchrany anglických pilotů dvakrát nechce. Někdy se však člověk stane hrdinou proti vlastní vůli.
A tak se malíř pokojů, dirigent opery, atraktivní blondýnka a kurážná jeptiška sejdou na dobrodružné cestě sladkou Francií, zatímco budou všemi dostupnými prostředky prchat před německými vojáky – autem, vlakem, pařížskými kanály, a dokonce i v sudu.
Místo proslulých komiků dvě ženy
Komedie Velký flám se natáčela v Paříži a dalších francouzských městech: Pierre-Perthuis, Vézelay a Noyers. Původně měla být o dvojici žen, které by převezly anglické letce za nepřátelskou linii, ale ruku na srdce, koho z nás by to dnes zajímalo? Nejspíš si to říkal i režisér, jenž si naštěstí prosadil mužské obsazení a dosadil do hlavních rolí legendární komické duo. Oba pánové se toho chopili se ctí.
Louis de Funès se např. celý měsíc učil správně dirigovat kvůli scéně s orchestrem. Během zkoušky dokonce sklidil od hudebníků potlesk.
Filmování scény v opeře bral vážně i samotný režisér Gérard Oury, který tam všem účastníkům zakázal kouřit. Měl z daného místa tak velký respekt, že nechal stativy reflektorů zabalit do koberců, aby nic nepoškodily. Ani on ale nedokázal udržet vážnou tvář, kdykoli se brilantní Louis de Funès pouštěl do nějakých improvizací. Oury připustil, že občas musel odcházet ze scény po čtyřech kolem kamery a dekorací, aby smíchem nenarušil povedené záběry.