RECENZE: Spor o bílý prášek a parta buranů: Komedie 6 gramů nevyužila potenciál

Jiří Mádl nový film přirovnal k „Vlastníkům říznutým Tarantinem“. Podobná srovnávání nebývají příliš šťastná už z toho důvodu, že dávají novým projektům ambiciózní nálepku, se kterou pak všichni recenzenti aktivně polemizují. Je to vlastně odrazový můstek pro kritiku skákající k nelichotivým výšinám. (Tak vy si myslíte, že natáčíte jako Tarantino? A už to jede…)

Odhlédněme teď od Vlastníků i Tarantina a pojďme se podívat, jak si nová česká komedie 6 gramů stojí sama o sobě.

Dobrý námět a komorní prostředí, které stačí

Základní zápletka je jednoduchá. Na lyžařském výcviku se v pokoji čtyř chlapců našel balíček s bílým práškem a rázná ředitelka školy si pozve otce podezřelých dětí na kobereček do tělocvičny. Zdánlivě obyčejná rodičovská schůzka přeroste v cholerickou slovní přestřelku a následně i plejádu absurdních situací, při kterých dojde k postupnému odhalení osobních tajemství jednotlivých postav.

Stačí to pro celovečerní film? Určitě ano. Dokonce k němu postačí i komorní prostředí školy v Litomyšli. Když ale nemáte složitý děj, oslnivou výpravu ani drahé historické kostýmy, o to více se musíte soustředit na dialogy a psychologii hrdinů. Konverzační komedie může být zábavná a nezapomenutelná, když je dobře napsaná.

Humor černý versus vulgární

Nevadí ani žánr černé komedie, který má v české kinematografii svoji tradici. Filmu 6 gramů je však vyčítána žánrová nevyváženost a je to zřejmě to první, co vám při jeho sledování udeří do očí. Zatímco první třetina snímku působí jako lehká konverzačka, v další části prijde zlom, kdy události naberou temný spád. Někdo může být nadšený, že se konečně něco děje, jiný prožije zklamání, protože najednou ději přestane rozumět.

K černé komedii patří i nadsázka. Fakt, že postavy často jednají nelogicky a v reálu byste si něco takového neuměli představit, ještě samo o sobě není problém. Ten přichází ve chvíli, kdy se scénář snaží vykompenzovat nedostatek vtipu zbytečnými vulgarismy. Na těch staví humor laciných komedií typu Babovřesky. Od žánru černé komedie čekáme humor vystavěný na drsných a klidně i morbidních motivech, nikoli na narážkách na velikost mužských orgánů.

Buran, kam se podíváš

Pak je tady čtveřice otců, vzorových antihrdinů, kteří se snaží udělat vše na světě pro záchranu pověsti svých synů. Myšlenka dobrá a herecké obsazení skvělé. Ondřeje Vetchého, Davida Novotného, Martina Pechláta a Jiřího Mádla milujeme jako herce. Ale mohou si získat sympatie i jejich postavy v 6 gramech? Policista, pojišťovací agent, realitní makléř a ochotník se prezentují stylem pologramotných bagristů z 80. let. Není možné uvěřit, že muži těchto povolání na dnešním malém českém městě mají chování, za které by se styděl i řeznický pes.

Bohužel i role ředitelky v podání Lenky Vlasákové je poněkud přehraná. Trochu mi to připomnělo doby, kdy jsme na dramatickém kroužku jako malé holčičky zkoušely první monology. Také jsme u toho hystericky křičely, protože jsme se domnívaly, že tohle přeci herečky dělají…

Je to škoda, protože námět má potenciál a černých komedií není nikdy dost. Filmu možná trochu uškodilo, že pod scénářem i režií je napsáno jediné jméno. Není to tím, že by Miroslav Ondruš neměl nápad, fantazii a skvělé režisérské schopnosti. Je to tím, že jeho práci nikdo neupravil a nepřivedl k dokonalosti. Více hlav víc ví a funkce dramaturga by neměla být jen symbolická.

Film si nicméně své příznivce najde. Pokud hledáte odlehčenou zábavu trochu jiného druhu, než na vás útočí z dnešního mainstreamu, 6 gramů vám přijde k chuti. Není to vyloženě špatný počin. Jen to chtělo více dotáhnout.