KVÍZ: Nejkrásnější období roku je za dveřmi. Vyzkoušejte si test, zda rozumíte zastaralým výrazům v oblíbených pohádkách

Žejdlík soli aneb známe vlastně význam starších výrazů?

Vánoce a adventní čas se pojí především s pohodou a slavnostní náladou. Tu umocníme jak jinak než pohádkou. Je to pravý čas na to, abychom se všichni sešli u našich oblíbených a tradičních pohádek. Pokud se jedná o starší filmy a pohádky, často se setkáváme s neobvyklými výrazy, kterým možná ani dost dobře nerozumíme. Možná si jen odvodíme pravý význam slova.

Náš jazyk a mluva se zvolna rozvíjí a starším výrazům, které můžeme znát z literatury nebo z řeči našich babiček, už úplně nemusíme rozumět. Je to přirozený proces. Co si asi dítě představuje pod pojmem „chrabrý princ“? Přídavné jméno, které není právě na denním pořadu dnešního světa, může být velkou záhadou.

• A co teprve, když král z pohádky Byl jednou jeden král zvolal: Styď se, hloupá květeno! Ano, dnes už zapomenutý pojem pro krásnou kvetoucí přírodu obecně.
• A ještě jednou ze stejné pohádky… Když král zvolal, že je ve slánce celý žejdlík soli. Co tím vlastně myslel? Žejdlík je termín pro hrneček s hodnotou od 300 do 500 ml.
• Kuba z pohádky Dařbuján a Pandrhola pronesl: „A jestlipak udělal poslední pořízení?“ Správně, jednalo se o dnešní závěť.

Archaismy, tedy velká neznámá

Za archaismy se považují slova starší a zastaralá, která v naší současné mluvě již nemají své „místo“. Výrazy, se kterými se již setkáváme jen ve starších příbězích. Původní slovo náš mateřský jazyk opustilo a bylo nahrazeno novým. V knize se například dočtete, že jel dědeček na bicyklu. V dnešním překladu bychom použili termín pro tento dopravní prostředek jednoduše jako kolo.

Jedná se ale i použití jednotlivých tvarů některých slov. Jistě si vybavíte používání infinitivu s koncovkou „ti“. Například:

• Být – býti.
• Jíst – jísti.
• Smát se – smáti se.
• Plakat – plakati.
• Tančit – tančiti a další.

Neologismy, moderní doba vpřed

Pokrok nezastavíme v žádné sféře našeho života. Vše se přirozeným způsobem rozvíjí a vyvíjí, a ne jinak je to u našeho mateřského jazyka. Na základě nových zkušeností a vývoje vznikají i další nová slova. Často mohou označovat i starší věci, ale označení a přízvisko je naprosto odlišné od původního výrazu. Dále jsme ovlivněni vznikem nových moderních technologií ve vědě nebo technice. Právě tak vznikají nová slova, kterým by pro změnu nerozuměli naši předci.

Staročeština může být pro děti s nadsázkou španělská vesnice

Jen se zkuste dětí zeptat, co si představují pod pojmem rozšafný pantáta, vlídný lazebník, šikovný čeledín nebo apatyka? Určitě budou tápat a přinejmenším zkoušet přijít na správný význam slov. Naše babičky a dědečkové dodnes používají výrazy, na které byli zvyklí po celá léta, a nehodlají to měnit. Proto možná nebudeme rozumět, pokud budou chtít podat:

• žufánek – sběračku,
• portmonku – peněženku,
• šuviks – leštidlo na boty,
• nebo verpánek – třínohou stoličku s kulatým sedadlem

Český jazyk je krásný, rozmanitý a bohatý. Pojďte si vyzkoušet znalost a význam slov, se kterými se dost často můžeme setkat v tradičních pohádkách.