Koncesionářům na Vánoce nadělí ČT tradiční i méně známé pohádky, nezapomněla ani na ty strašidelné

Koncesionářům na Vánoce nadělí ČT tradiční i méně známé pohádky, nezapomněla ani na ty strašidelné
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pohádky jsou především dárkem pro děti a nostalgickou vzpomínkou pro dospělé. Některé pohádky nám utkvěly v paměti kvůli velkým romantickým příběhům, sympatickým postavám a humoru. Najdou se i takové, ze kterých nás dodnes zamrazí.

Sedmero krkavců (26.12.)

Podle knih Pavola Dobšinského a Boženy Němcové natočil Ludvík Ráža v roce 1993 temnou a místy hodně strašidelnou pohádku, ve které vyniká hlavně Ivana Chýlková a Boris Rösner.

Proklínám vás, zkrkavčete!,

vyřkla matka (Jana Hlaváčová) ortel nad svými syny, aniž by tušila, co slova vynesená v rozčilení mohou zapříčinit. Bude to úkol pro statečnou Bohdanku, aby bratrům pomohla z krkavčí podoby zpět mezi lidi.

Ludvík Ráža dokázal pojmout tuto původně štědrovečerní pohádku hodně zajímavě a diváci ji viděli v premiéře 24. 12. 1993. Dodnes si určitě zachovala své temné kouzlo a hororovou atmosféru, která je pro režiséra typická. Podobně mrazivá je i pohádka O Janu a podivném příteli a filmy Ocelové město, Poslední propadne peklu či Princ a chuďas.

Hlaváčová a Brzobohatý
Hlaváčová a Brzobohatý | Zdroj: © Česká televize

Pohádka by zdaleka nebyla tak působivá, kdyby k ní hudbu nesložil Petr Hapka, se kterým Ráža rád spolupracoval. Lákavé jsou dobře vybrané exteriéry převážně zvolené na jihu Moravy. Jde třeba o Janův hrad, světoznámý Lednicko-valtický areál, Sirotčí hrádek, drsná propast Macocha, okolí Býčí skály nebo Pernštejn. Boskovický hrad se stal sídlem Bohdančiných bratrů proměněných v krkavce. Bohdančin domov byl natočený ve skanzenu Veselý Kopec, který tvoří s 30 objekty dobovou osadu s expozicemi od první poloviny 19. století. Místu vévodí vodní mlýn.

Mária Podhradská (1975) si v mládí zahrála jen ve dvou televizních projektech, a kromě této pohádky byla obsazená ještě za dva roky do pohádkového příběhu Sen o krásné panně.

Princezna ze mlejna (25.12.)

V roce 1994 Zdeněk Troška nadchl milovníky pohádek příběhem podle vlastního scénáře. Pomáhal mu Vratislav Marek a děj umístili do Troškových oblíbených jihočeských lokalit.

Tam u stříbrných rybníků a tmavých lesů žije pohledný mládenec Jindřich, který se vydá do světa s rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Cestou ho nohy přivedou do mlýna, kde žije mlynář a hezká Eliška. Elišce se Jindřich líbí. Když se dozví, že pátrá po zakleté princezně, namluví mu, že jednu mají zakletou v rybníku u mlýna.

Jindřich tak na čas ve mlýně zůstane, což se moc nelíbí místnímu vodníkovi a čertovi. Vodník si na Elišku dělá zálusk a na pohledného mladíka žárlí. Dvojice se ze všech sil snaží Jindřicha vypudit.

Ve mlýně se objevuje seriózní ženich. Je jím starý bohatý Knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář už je z toho otrávený a Eliška dostane ultimátum. Musí si ženicha vybrat do úplňku. Když to neudělá, dostane ji první nápadník, který se ukáže. Kdo si nakonec získá Eliščino srdce?

vodník a čert
vodník a čert | Zdroj: © Česká televize

Diváky nadchla především postava čerta, kterého si zahrála Iveta Blanarovičová. Přestože šlo o mužský part, byla to režisérova jasná volba. Herečka tak trávila před každým natáčením v maskérně přes dvě hodiny.

Mlýn, který byl postaven kvůli natáčení, dokonce mátl i místní. Přestože byl z polystyrenu a kartonu, houbaři se u něj zastavovali a žasli, jak je možné, že si stavení dříve nevšimli. Točilo se ve vesnici Nahořany na Strakonicku. Filmaře tam neviděli poprvé. Natáčel se tam známý hudební film Trhák. Filmaři se podívali i na zámek v Březnici a na hrad Helfenburg. Rybník se jmenuje Lhotský a je u Bavorova.

Nesmrtelná teta (24.12.)

Česká filmová pohádka scenáristy a režiséra Zdeňka Zelenky z roku 1993 vznikla podle předlohy Karla Jaromíra Erbena. Role Závisti byla psána přímo na tělo pro Jiřinu Bohdalovou, která si za ni odnesla Českého lva. Ve své době šlo o jeden z nejdražších projektů české kinematografie. Natočení spolykalo 45 milionů korun. Do kina přišlo přes 580 tisíc návštěvníků.

Televizní premiéra se odehrála na stanici ČT1 24. prosince 1995, jako štědrovečerní pohádka. Titulní píseň „A pohádky je konec“ nazpívala Lucie Bílá a Kamil Střihavka.

Matěj se vydá do světa. Když nad ním ve spánku diskutují Rozum a Štěstí, Rozum se rozhodne, že Matějovi pomůže. Provede své kouzlo a Matěj se probudí jako nový člověk. Na cestách najde Ctiradovo království. A přichází v pravý čas. Kus rozumu, který dostal, patřil právě Ctiradovi. A do království ve stejnou dobu přichází ošklivá ježibaba Závist, kterou vyhnali z vedlejšího království. Závist se vydává za Ctiradovu příbuznou, usadí se u něj a začíná škodit.

Bohdalová a Hanzlík
Bohdalová a Hanzlík | Zdroj: © Česká televize

Nejmoudřejší lidé království končí ve vězení, šlechta je ožebračená, lidé se musí hrbit. Matěj se ihned spojí se stejně mladou a půvabnou Pavlínou, královskou dcerou. Závist se ho snaží opakovaně zničit. A opět se zjeví Rozum a Štěstí a zasahují. Největší zkouška však čeká na Matěje a Pavlínku.

Zdroje článku:
  • csfd.cz,
  • Press kit ČT,
  • Autorský text